"Hudební sektor si žádá nemalé vstupní investice a je odkázaný na sezónní výdělky. Už dnes víme, že letošní sezóna zaznamená propad o přibližně 10 miliard korun, tedy o polovinu. Náš obor krize zasáhla jako první a vzpamatuje se z ní jako poslední. Okamžitá opatření dokáží zabránit skokovému růstu nezaměstnanosti, dlouhodobá pomohou znovu nastartovat hudební scénu. S následky krize chceme bojovat, ale bez podpory státu hrozí, že se obor nedokáže postavit zpět na nohy," říká mluvčí České obce hudební, iniciující projekt zazivouhudbu, Alexandr Smutný.

Podle Alexandra Smutného hudební sektor potřebuje okamžitý plán, aby se celé odvětví stabilizovalo: "Kolaps odvětví chceme zmírnit řadou systematických a rychlých řešení. Podle našich propočtů a analýz branže potřebuje získat 4,5 miliardy korun. Prvním opatřením by mělo být zrušení DPH na prodej hudby a snížení sazby DPH z prodeje vstupenek na 10 %. Nezbytné je pokračování pětadvacítky pro OSVČ a systém bezúročných půjček. Navrhujeme také založení Národního fondu hudby, ten pomůže řešit ty nejtěžší škody."

Z analýzy České obce hudební vyplývá, že hudební sektor se propadl z obratu 20 miliard korun na polovinu, přičemž další ztráty mohou nastat s prodlužováním vládních opatření. Zásadní problém má už v tuto chvíli 20 000 profesionálních hudebníků. Ti nemohou koncertovat doma ani v zahraničí a přišli tím o svůj hlavní příjem. V ohrožení je také existence živých hudebních produkcí a všech festivalů. Výroba hudebních nástrojů a techniky klesla o 50 %. 250 hudebních klubů stojí na prahu ukončení činnosti. Kromě toho hrozí také situace, že se hudebníci a pracovníci hudebního průmyslu budou nuceni přeorientovat a hudební sektor zcela opustí. Mezi hlavní omezení patří fakt, že není možné plánovat návrat na koncertní pódia, většina akcí se přesouvá ze strachu z dalších ztrát na rok 2021. Umělců se týká také zásadní omezení cestování.

Hudební sektor má řadu specifik, která znemožňují rychlý restart po celosezónním útlumu. Klíčovým faktorem jsou vysoké vstupní a provozní náklady. Ty nesou pořadatelé velkých akcí, provozovatelé koncertních hal a klubů a také technické profese, umělci a vydavatelé. Dalším úskalím je sezónnost výdělků. Vysoké příjmy v sezóně zajišťují fungování subjektů po zbytek roku, kdy je snížená poptávka. V neposlední řadě hraje velkou roli setrvačnost plánování. V případě uvolnění opatření nelze začít pořádat koncerty ze dne na den. Plánování trvá v hudebním sektoru průměrně jeden až dva roky. Spousta promotérských agentur rok 2020 už úplně odepsala a predikuje, že zasažena bude i činnost v roce 2021. V takto nejistých podmínkách, nelze začít plánovat.