"Především bych všechny ještě jednou ráda upozornila, že tento zákon neodkládá nájemcům placení nájemného. Zákon pouze nájemce ochraňuje před výpovědí v případě, že budou mít do konce července problém s úhradou nájemného z prokazatelných důvodů, které vznikly kvůli pandemii. Každý občan však dlužný nájem bude muset doplatit do konce roku, a je třeba připomenout, že bude povinen uhradit i úrok z prodlení. Naše snaha je zaměřena pouze a výlučně na zranitelné nájemce, a to v případech, kdy selžou jiná opatření," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Zákonem je navíc požadováno, aby nájemce doložil pronajímateli odpovídajícím a hodnověrným způsobem, např. dokladem o ztrátě zaměstnání z důvodů mimořádných opatření, dokladem od zaměstnavatele o překážkách na straně zaměstnavatele a výši vyplacených náhrad, dokladem o ošetřovném nebo například dokladem o karanténě, že nemá dostatečné příjmy z důvodů krizových opatření spojených s výskytem koronaviru. Doklady, které by měl nájemce získat a předložit Úřadu práce pro získání dokladu pro pronajímatele, budou vyjmenovány v metodickém pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí, který bude v nejbližším možném termínu vyvěšený také na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Pokud nájemce bude nečinný, neprodleně a bez zbytečného odkladu nedoloží pronajímateli absenci příjmů, ochranné opatření se na něj nevztahuje. Ministerstvo doporučuje, a lze předpokládat, že řada pronajímatelů vnímá krizovou situaci a sama se s nájemcem dohodne na přechodně nižším nájemném, či si sami dohodnou splátkový kalendář, který bude pro obě strany vyhovující, přičemž vůbec nebude potřeba zákonné ochrany využít.

Nájemce si musí uvědomit, že ochrana, která je mu zákonem poskytována, je časově omezená, a i v případě jejího oprávněného využití, jej vzniklé závazky do budoucna značně zatíží, přičemž bude vystaven možnosti okamžité výpovědi v případě nesplnění povinností spojených s úhradou závazků vůči pronajímateli včetně úroků z prodlení. Ochrana se nevztahuje na neuhrazení nákladů na služby v rozhodné době. Pokud tedy nájemce nebude hradit zálohy na úhradu služeb spojených s bydlením, vystavuje se nadále riziku výpovědi.

Považujeme za nezbytné též upozornit, že v těch případech, kdy si nájemce a pronajímatel sjednali jistotu, lze na úhradu vzniklých nedoplatků v prvé řadě použít takto složené prostředky a není třeba přistupovat k využití ochrany navrhované v krizovém zákoně. Jistotu pak nájemce v přiměřené době opětovně navýší. Snahou MMR je minimalizovat také dopady na pronajímatele. "Zákon nesmí být vychýlený jen na jednu stranu. Nejlepší cesta je dohodnout se na splátkovém kalendáři," dodává Klára Dostálová.

Návrh zákona dále umožní SFRB vyhovět příjemcům úvěrů, kteří se dostali do finančních těžkostí způsobených dopadem epidemie koronaviru a odložit jim splatnost úvěrů. SFRB je v těchto případech schopen vyhodnocovat na základě dodaných podkladů oprávněnost žádostí. Přerušení splácení jistiny a úroku tak bude možné do 30. 11. 2020. SFRB poskytuje úvěry pro specificky dané cílové skupiny, které mají ztížený přístup k bydlení. Nemožnost přerušení splácení by jejich situaci zkomplikovala a stát by musel začít vymáhat neuhrazené pohledávky, což by v důsledku mohlo být pro některé z příjemců likvidační.

Další opatření se týká zákona o službách a spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování. V návaznosti na to pak dojde případně i k prodloužení lhůty pro provedení finančního vyrovnání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty podle zákona o službách.