V hlavním městě zasahují už rok, od loňského října do konce letošního září ošetřili 2893 pacientů. Tito specializovaní záchranáři s rozšířenými kompetencemi pomáhají řešit mimo jiné nedostatek a vytížení lékařů, se kterým se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, podobně jako jiné záchranky v Česku, potýká.

"Ambicí této specializace není nahradit lékaře, ale v určitých případech je zastoupit a uvolnit jejich nyní mimořádně vytíženou kapacitu pro zásahy u pacientů s nejvyšším stupněm naléhavosti. Zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu se za rok svého fungování v Praze vysoce uplatňují nejen v běžném provozu záchranné služby, ale jsou také důležitou součástí našich plánů pro zvládnutí mimořádných událostí s vysokým počtem zraněných osob," říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Záchranáři pro urgentní medicínu mají při poskytování neodkladné přednemocniční péče širší kompetence než zdravotnický záchranář. Mohou například provádět resuscitaci pomocí přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem, a podání bezprostředně nezbytných léčiv pro resuscitaci. Mohou také zajistit dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího deseti let při prováděné resuscitaci a zajistit vstup infuze přímo do kosti (kostní dřeni), pokud nelze použít vstup nitrožilní. Taktéž se podílejí na likvidaci mimořádných události v součinnosti s velitelem zásahu.

"K nejčastějším výzvám, k nimž vyjíždíme, patři dušnost neboli dýchací obtíže, a to zejména u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí a astmatem. V zimním období to jsou záněty hrtanu (laryngitidy) u dětí. U všech těchto onemocnění jsme schopni podat adekvátní léky bez konzultace lékaře. Mezi další časté výjezdy patří poruchy vědomí, jako jsou kolapsové stavy a bezvědomí, popřípadě intoxikace. V neposlední řadě jde o pacienty po úrazu, kde se předpokládá nutnost podání léků tlumicích bolest," říká Vadim Stolnyi, zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu.

V Praze slouží aktuálně pět zdravotnických záchranářů pro urgentní medicínu, působí na výjezdové základně na Petřinách. Do konce roku pak plánuje záchranka otevřít ještě výjezdovou základnu v ulici Průběžná ve Strašnicích, kde bude sloužit rovněž jedna posádka záchranářů pro urgentní medicínu.

Pražská záchranná služba je akreditovaná pro realizaci celého vzdělávacího programu záchranářů pro urgentní medicínu a pro vykonání atestační zkoušky. Specializační program obsahuje celkem 652 hodin teorie a praxe. Ta tvoří více jak polovinu počtu hodin kurzu. Doba vzdělávání je zpravidla rozložená do tří let. Záchranáři pro urgentní medicínu musejí mít předchozí praxi jako zdravotničtí záchranáři, a to minimálně v délce 36 měsíců plného pracovního úvazku, z toho minimálně 12 měsíců na pracovišti zdravotnické záchranné služby. Průměrná praxe absolventů kurzu u ZZS HMP je přes deset let. Kurzu se mohou zúčastnit i zdravotničtí záchranáři z krajských zdravotnických záchranných služeb.