Vhodné místo pro instalaci sokolí budky navrhují po opakovaných pozorování pracovníci společnosti ALKA Wildlife, o.p.s. Právě jejich projekt na ochranu Sokola stěhovavého je velmi úspěšný.

"Sokolí budky instalujeme na průmyslové objekty od roku 2010. Za tu dobu se ve dvou desítkách hliníkových budek vylíhlo již přes sedmdesát mláďat Sokola stěhovavého. Nejvíce obsazených budek je v západních Čechách, ale daří se nám je posouvat stále více na východ. Nejdále umístěné budky jsou v Praze a Mladé Boleslavi," říká Václav Beran z neziskové nestátní společnosti ALKA Wildlife, o.p.s. a dodává: "Dosud jsme budkami osazovali jen průmyslové stavby, ale s největší pravděpodobností budou vhodné i vybrané vysílače. V tom vidím veliký potenciál."

Sokol stěhovavý je kriticky ohrožený druh, ale zřejmě přišel na to, že hnízdění na lidských stavbách je pro něj často bezpečnější než na přirozených hnízdištích (v ČR jsou to skály). Od devadesátých let narůstal počet sokolů hnízdících na stavbách v Německu a právě odtud se začali při hledání vhodných hnízdních příležitostí sokoli přesunovat i do ČR. První sokolí páry se na průmyslových stavbách začaly objevovat v roce 2006 v Ústeckém kraji. V roce 2010 proběhl první doložený pokus o hnízdění na průmyslové stavbě v ČR.

Sokolí budka je zhotovena z 3 mm hliníkového plechu a má antikorové dno s předvrtanými otvory pro odvádění vody. Celkové rozměry budky jsou 600x600x600 mm, jedna stěna je ze dvou třetin otevřená a slouží jako vletový otvor. K okraji ochozu, k zábradlí a podlážce bude připevněna pomocí pevného a kvalitního vázacího drátu. Výlet z budky je orientován na stranu směrem na ochoz. Tím se zabrání případnému vypadnutí nevyspělých mláďat z budky a mláďata budou moci před prvním letem trénovat křídla pohodlně na ochozu, nikoliv ve stísněných prostorách budky.

Ochrana životního prostředí je ve Vodafonu součástí strategie Udržitelného podnikání (http://www.vodafone.cz/udrzitelne-podnikani/).

"Jsme rádi, že můžeme sokolím párům nabídnout azyl na našich vysílačích. Je to to nejmenší, co můžeme pro podporu tohoto ohroženého druhu udělat," říká Adriana Dergam, ředitelka korporátní komunikace společnosti Vodafone a doplňuje: "Velký potenciál v ochraně životního prostředí však spatřujeme především v technologiích a tímto směrem se i ubíráme. V Laboratoři Nadace Vodafone nyní pracujeme na projektu na sledování rysů a s hnutím Duha na aplikací monitorování velkých šelem."