Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, komu byl proveden vklad na katastr nejpozději v prosinci 2019. Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 10 let. Prodloužení časového testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021. U vlastního bydlení pak zůstává časový test 2 roky. Cílem balíčku opatření je z dlouhodobého hlediska zvýšit dostupnost bydlení, povzbudit ochlazený realitní trh a omezit prostor pro spekulanty.

"Zrušením nabývací daně především podáváme pomocnou ruku mladým rodinám, které tím povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 - 300 tisíc korun navíc. Ty jim zůstanou v kapse teď hned, třeba na vybavení nového bydlení. Ne až za dvacet či třicet let po splacení hypotéky," uvedla ministryně financí Alena Schillerová

Návrh schválený vládou dále počítal se zrušením možnosti uplatňovat si po roce 2021 odpočty úroků pro nově uzavřené smlouvy o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Poslaneckým pozměňovacím návrhem ale zůstává tato možnost ponechána, pouze se pro nové úvěry na bydlení obstarané od 1. ledna 2022 snižuje limit odpočtů z původních 300 000 Kč na 150 000 Kč. Na bytové potřeby obstarané před tímto datem se bude nadále aplikovat limit 300 000 Kč, a to včetně pozdějšího refinancování.

"Díky zpětné účinnosti návrhu zákona k prosinci 2019 není žádný důvod vyčkávat s nákupy nemovitostí," zdůraznila Alena Schillerová. Ze zrušení daně z nabytí nemovitých věcí budou totiž mít zpětně prospěch všichni kupující, kterým katastrální úřad provedl vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později. "Jedná se o množinu lidí, kterým jsme v rámci liberačního balíčku odsunuli úhradu daně z nabytí nejprve do konce srpna a poté až do konce tohoto roku tak, aby tuto daň případně nemuseli platit vůbec. A těm, kteří ji už v předstihu zaplatili, vznikne přeplatek, o jehož vrácení budou moci požádat," vysvětluje ministryně Schillerová. Nyní je nicméně potřeba vyčkat na výsledek projednání Senátem.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí odstraní celou řadu daňových výjimek, se kterými se Ministerstvo financí zavázalo bojovat. "Nabývací daň navíc generuje výrazné nespravedlnosti, je nákladná na správu a v Evropě takřka nemá obdoby. Nelíbí se mi také, že právnické osoby ji dokáží efektivně obcházet prodejem podílu v obchodní společnosti," uzavírá Alena Schillerová.

Se samotnou daní navíc zanikne i povinnost podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Díky méně papírování bude možné snížit počty úředníků o přibližně 500 míst, což ušetří řádově stamiliony korun. Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by naopak státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 mld. Kč a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. Kč ročně.