Největší množství škodlivého polétavého prachu se v Česku vypouští do vzduchu při spalování uhlí a dalších paliv v domácích topeništích. Z nich se do ovzduší dostává téměř 75 % z celkového množství emisí prachových částic menších než 2,5 mikrometru (PM2,5). Tyto jemné částečky patří k nejrizikovějším látkám znečišťujících vzduch. Nezachytí se v nose, usazují se na průduškách a přispívají k nemocem dýchacích cest, srdce a cév. Navíc na sebe vážou další, potenciálně karcinogenní škodliviny. V Česku kvůli tomuto znečištění předčasně umírá zhruba 10 tisíc lidí ročně.

Škodí hlavně vytápění v menších obcích
Přestože je lokální vytápění v provozu jen v některých měsících, přispívá k produkci prachových částic mnohem více než další zdroje jako veřejná energetika, doprava nebo zemědělství. Situace přitom často nebývá nejhorší ve velkých městech, ale v menších obcích nebo na vesnicích, kde lidé topí v kotlích na tuhá paliva. "Kotle a další domácí topeniště vypouštějí také 59 % prachových částic menších než 10 mikrometrů PM10, které se též řadí ke škodlivinám," říká Adéla Denková z projektu Evropa v datech, který ve své analýze vycházel z posledních dostupných dat Českého hydrometeorologického ústavu.

Teplá zima, málo smogu
Nejčastějším důvodem pro vyhlášení smogové situace v zimním období je právě polétavý prach. "V loňském roce k tomu během prvních třech měsíců roku došlo pětkrát, v roce 2018 osmkrát a v roce 2017 dokonce ve třiceti devíti případech. Leden 2017 byl přitom s průměrnou měsíční teplotou -5,6 °C nejstudenějším od roku 2006," říká Adéla Denková, a dodává: "Je pozitivní, že tuto zimu došlo k tak výraznému zlepšení a smogová situace nebyla vyhlášena ani jednou." Na vznik smogu má počasí výrazný vliv. Například v roce 2015, který přinesl velmi mírnou zimu, vyhlásilo ministerstvo životního prostředí za celý rok jen devět smogových situací. A to díky příznivým rozptylovým podmínkám způsobeným teplým počasím a větším množstvím frontálních systémů přecházejících přes naše území.

Dotace na nové kotle
Znečišťující emise z vytápění domácností se zatím v Česku daří snižovat jen pomalu. Podle dat Eurostatu se například ve velké energetice množství prachových částic PM10 podařilo mezi lety 2010 a 2017 snížit o 31 %, v silniční dopravě o 23 %. Tyto sektory tak způsobují problém spíše kvůli emisím oxidů dusíku. Domácnosti jako hlavní zdroj znečištění prachem se však během stejného období pohybovaly stále na podobných hodnotách. "V evropském průměru přitom znečištění z domácích topenišť pokleslo ve stejném období o 16 %, v sousedním Německu dokonce o 37 %," říká Adéla Denková z Evropy v datech. V Česku je stále v provozu asi 300 tisíc nejstarších kotlů 1. a 2. emisní třídy. Za dva a půl roku už ale bude jejich používání podle zákona pokutováno, což by mělo ovzduší zejména v malých obcích pomoci. K výměně kotlů za novější mohou lidé využít například kotlíkové dotace.