"Chtěl bych zdůraznit zejména to, že z této a dalších podobných bitev se rodily slavné vojenské tradice. Armáda České republiky se hrdě hlásí k historickému odkazu svých předchůdců a její příslušníci nezapomínají na bojující a padlé v boji za svobodu a demokracii," řekl ve svém projevu generálmajor Ivo Střecha, který při této příležitosti poděkoval všem, kdo bojovali v řadách československé armády a přispěli tak k osvobození celé Evropy od nacismu.

"Jestliže se po listopadu 1989 oprávněně do našich dějin vrátili hrdinové západní fronty, tak nás ale nic neopravňovalo k tomu, abychom zapomněli na frontu východní. Protože ti vojáci bojovali na východní frontě za samostatné, svobodné a demokratické Československo stejně jako jejich kamarádi na západě. Nikdo tehdy mezi nimi nečinil rozdíly," uvedl plukovník gšt. Eduard Stehlík a přitom kvitoval, že díky Československé obci legionářské se boj o Kyjev i další působení československých vojáků na východní frontě podařilo podrobně zachytit v knižní podobě. Právě před měsícem vyšla pod titulem "Československé vojenské jednotky na východě", kterou sepsali historici Miroslav Brož a Milan Kopecký.

Dnešní vzpomínky se účastnili zástupci Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Sdružení čs. zahraničních letců - východ a Společnosti gen. Miloslava Rastislava Štefánika a další představitelé armády.

- Bitva o Kyjev se uskutečnila od 3. do 6. listopadu 1943. Zapojila se do ní také 1. československá samostatná brigáda, které velel generál (tehdy ještě plukovník) Ludvík Svoboda.
- Brigádu tehdy tvořilo 105 důstojníků, 27 rotmistrů, 869 poddůstojníků, 2134 vojínů, 174 příslušníků Rudé armády - celkem 3309 mužů.
- Při osvobozování Kyjeva způsobili Čechoslováci Němcům ztrátu kolem 630 mrtvých a raněných. Sami přišli o 30 vojáků, 77 bylo raněných a 9 nezvěstných.
- Po bojích u Kyjeva se čs. vojáci zapojili do Žitomirsko-berdičevská operace, v rámci které se na konci roku 1943 pokusili o útok směrem na Bílou Cerkev.
- Významný je náš příspěvek také v Korsuň-ševčenkovské operaci, když se v lednu a únoru 1944 podíleli na likvidaci obklíčených německých jednotek.
- Za dobu, kdy se čs. brigáda nacházela na frontě - od 30. září 1943 do 19. března 1944, zaznamenala ztrátu 283 padlých, 586 raněných a 101 nezvěstných.