"Průzkum jsme si nechali udělat, protože jsme chtěli znát názor široké veřejnosti. Z výzkumu jsme především zjistili, že zvyk třídit odpad je v ČR velice rozšířen, i když možnosti třídění všech komodit využívá menší část respondentů. Podle očekávání je nejčastějším typem tříděného odpadu plast, který třídí 92 procent cílové skupiny. Následuje papír s 87 procenty a sklo s 81 procenty. Další sledované typy tříděného odpadu, jako jsou kovy, biologický odpad, oleje, se třídí výrazně méně. Ukázalo se, že plasty a papír třídí ve věku 18-64 let zhruba devět z deseti našich občanů. Naopak výzvou do budoucna určitě bude zlepšit třídění biologického odpadu," říká František Elfmark.

Průzkum rovněž řešil problematiku zálohování PET lahví. Podle více než poloviny cílové populace by se odpad z PET lahví měl řešit zálohováním, čtvrtině vyhovuje stávající systém sešlápnutí a vhození do žlutého kontejneru. Pětina by pak byla pro zákaz nebo omezení PET lahví. Jako způsob nakládání s odpady upřednostňuje dotázaná skupina recyklaci (57 procent). Čtvrtina si pak myslí, že nejlepší je odpadu předcházet - omezit využívání určitých, především obalových, materiálů. Spalování uvedla desetina a skládkování 4 procenta. Přičemž z průzkumu vyplynulo, že ti, kteří třídí prakticky vše, častěji uvedli předcházení vzniku odpadů (30 procent). Naopak skládkování častěji uvedli ti, kteří odpad netřídí (15 procent).

Zero-Waste přístup, který předchází vzniku odpadu, nezná (slyšeli o něm poprvé) 58 procent dotázaných. Na druhé straně se stal tento přístup alespoň částečně součástí životů 6 procent dotázaných - typicky lidé s vyšším vzděláním z měst.