Rukama 800 lesních pedagogů projdou každý rok statisíce dětí
Česko se koncepčně lesní pedagogice věnuje od roku 2002. V současnosti u nás působí zhruba 800 certifikovaných lesních pedagogů. Přestože se jejich počet každý rok zvyšuje o 40 až 60, vztah českých dětí k lesům a jejich znalosti se dlouhodobě zhoršují. Úroveň znalostí klesá, schopnost získat správnou informaci díky internetu stoupá. Děti jsou při pobytu v lese celkově choulostivější na zimu nebo přírodní špínu. "Z pravidelných vzdělávacích akcí víme, že některé děti se dostanou do lesa třeba jen jednou za rok. To je skutečně alarmující a pokud nechceme současný trend prohlubovat, měla by přijít koncepční změna," říká po 17 letech zkušeností v lesní pedagogice Václav Lokvenc z areálu enviromentální výchovy Hájemství. Koncepční změna by mohla například vypadat jako v sousedním Rakousku. Tam stát už na přelomu tisíciletí legislativně stanovil povinnost, aby žáci ZŠ minimálně 1x za první stupeň a 1x za druhý stupeň navštívili centrum lesní pedagogiky. V Česku je taková aktivita závislá pouze na zájmu učitele. "Nic to ale nemění na faktu, že klíčovou roli hraje rodina. Když rodiče nebudou děti do lesů brát a nechají je sedět u počítačů, mnoho se toho stejně nezmění," tvrdí předseda Sdružení lesních pedagogů Ing. Marek Šuba. Potvrzují to i výzkumy. Podle Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů chodí děti nejčastěji do lesa s rodinou (58 %). Se školou či zájmovým kroužkem to je podstatně méně (8,8 %). Jasně nejčastější aktivitou je sběr hub (39 %). České děti jsou většinou schopné vyjmenovat 5 lesních zvířat, u stromů už s tím ale mají problém. Nejčastější českou dřevinu nebylo v průzkumu schopno určit 56 % dotázaných. A podle čtvrtiny dětí má odpadky v lese dokonce uklízet lesník.

Děti nevědí, kde vychází slunce, a v lese by hledaly i jablka
Odcizování dětí přírodě je celosvětový problém. Například v USA a Británii už existuje pro neznalost přírody v dětském věku termín: porucha vztahu k přírodě. Výsledky posledního velkého evropského průzkumu (Jugendreport Natur) z roku 2017 v Německu potvrdily, že se i malí Němci přírodě odcizují. Tak například 35 % dětí si nebylo jistých, na které světové straně vychází slunce. Pětina si myslela, že to je na severu. Děti by také ne úplně výjimečně hledaly v lese jablka, hrušky nebo dokonce ananas a mango. Důvodem postupného odcizování dětí od přírody je podle studie lákavější nabídka televizního a internetového prostředí, kde děti tráví mnohem více času. A situace v Německu bude podle odborníků velmi podobná té české. Podle českého průzkumu Nadace proměny Karla Komárka tráví české děti pobytem venku průměrně 1:41 h ve všední den a 2:49 h o víkendu. A z toho v samotné přírodě (lesy, louky, pole) jen 7 minut ve všední den a 45 minut o víkendu. Kolik z toho probíhá právě a jen v lese se přesně neví. Ve srovnání s časem stráveným u nejrůznějších médií je pobyt venku zhruba 2x kratší. "Prvopočátek řešení je v rodině a musí to být chytré. Nemá cenu to lámat. Lepší je třeba uspořádat dobrodružnou výpravu s lovením hlasů ptáků pomocí QR kódů telefonem nebo třeba pátrat a fotit stopy zvěře," vysvětluje Miloš Tomek z Lesního světa.

Lovte pobytové stopy
V rámci Mezinárodního dne lesů vyhlásil edukační projekt Lesní svět soutěž o nejlepší pobytovou stopu. Cílem je dostat děti s rodiči do lesa. "Abychom dostali děti s rodiči do lesů, vyhlásili jsme v rámci Mezinárodního dne lesů fotografickou soutěž o nejlepší zachycení tzv. pobytové stopy zvířete v lese," říká Miloš Tomek. Může se jednat například o šišky sesbírané veverkou, stopu divočáka v bahně nebo třeba ptačí hnízdo. Zkrátka jakýkoliv důkaz pobytu zvěře v lese. Fotografie je možné od teď až do 28. dubna posílat na email info@lesnisvet.cz. Bližší informace jsou k nalezení na níže připojeném prokliku, na stránkách pod názvem Fotosoutěž Lesní detektiv. Autoři pěti nejlepších fotek pak dostanou herní dřevěné sady s autorskými ilustracemi určenými k zábavě i vzdělávání. Jsou mezi nimi razítka se stopami zvěře, poznávací pexesa o lese a zvířatech či kvarteta jednotlivých biotopů. Při sdílení fotky na sociálních sítích je celosvětovým pojítkem hashtag #IntForestDay. "Aby děti získaly k pobytu v lese kladný vztah, musíme jít přes pozitivní emoce a prožitek. To je klíčové," vysvětluje Miloš Tomek z Lesního světa, který chce v českém prostředí Mezinárodní den lesů a obecně problematiku lesní edukace více popularizovat. Jako nejčastější emoční prožitek uvádějí děti podle výzkumnice Lucie Vosátkové chůzi na boso v trávě (97 %). Z její diplomové práce také vyplývá, že 64 % dětí má z něčeho v lese strach. Nejčastěji to jsou hadi a pavouci. Klíšťat se bojí spíše rodiče, protože jako důvod obav z pobytu v lese uvedlo klíště pouze 3 % dětí.

České lesy ve špatné kondici, kůrovcová kalamita eskaluje
Lesní porosty podle ČSÚ tvoří 34 procent území naší země, což je v praxi zhruba 2,6 milionu hektarů. Největším vlastníkem a správcem lesních porostů je v ČR státní podnik Lesy České republiky obhospodařující lesní porosty na ploše asi 1,2 milionu hektarů. Nejvíce zalesněným krajem je podle ČSÚ Liberecký kraj (podíl lesních porostů 45 procent), nejméně kraj Praha (podíl 10 procent). Nejčastějším stromem lesů je smrk. Česko čelí v posledních letech nejhorší kůrovcové kalamitě v historii. V roce 2019 bude podle odhadů kůrovcová kalamita v Česku nadále eskalovat. "Letos odhadujeme, že by se kůrovcová těžba mohla zvýšit na 30 až 50 milionů kubíků. To je šílené číslo, protože roční těžba byla v České republice kolem 18 až 19 milionů kubíků všeho dřeva," řekl pro ČTK v únoru ministr životního prostředí Richard Brabec. Všechny potřebné informace k Mezinárodnímu dni lesů najdete na www.denlesu.cz.