"K výraznému nárůstu přispěly dobré hospodářské výsledky celého systému veřejného zdravotního pojištění. To pojišťovnám umožní tvořit rezervy pro zajištění zdravotní péče v případě propadu příjmů v době ekonomické krize," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Mezi nejdůležitější parametry ovlivňující příjmovou stránku hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2018 lze kromě příznivé ekonomické situace, v důsledku které mj. došlo ke zvýšení nominálních mezd o 8,6 %, zařadit rovněž zvýšení platby za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, o 49 Kč na 969 Kč (nařízením vlády č. 140/2017 Sb.) a zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč na 12 200 Kč (nařízením vlády č. 286/2017 Sb.), což vedlo ke zvýšení nejen pojistného osob bez zdanitelných příjmů (které tak činilo 1 647 Kč), ale i minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance.

Zatímco růst příjmů v roce 2018 díky růstu objemu mezd a platů o 9,6 % předčil očekávání (zdravotně pojistné plány na rok 2018 počítaly s inkasem pojistného ve výši 294,0 mld. Kč, skutečný příjem pojistného však dle čtvrtletních hlášení zdravotních pojišťoven činil 306,2 mld. Kč), výdaje systému veřejného zdravotního pojištění (včetně výdajů na zdravotní služby) víceméně odpovídaly plánům zdravotních pojišťoven. Výsledné saldo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění tak výrazně přesahuje částku 1,7 mld. Kč. [1], která byla předpokládána zdravotními pojišťovnami v jejich zdravotně pojistných plánech pro rok 2018.

Na výdajové stránce je třeba zmínit zejména další růst nákladů na tzv. centrovou péči, ať už se jedná o zdravotní péči poskytovanou ve specializovaných pracovištích, nebo o léčivé přípravky. Významné překonání odhadů očekávaných ve zdravotně pojistných plánech je možné sledovat rovněž v zařízeních sociálních služeb, kde zdravotní pojišťovny nemají možnost tyto náklady regulovat na rozdíl od jiných zdravotních služeb, které jsou předmětem dohodovacího řízení.