Mezinárodní ekonomický žebříček nazvaný BDO International Business Compass sestavuje auditorská společnost BDO ve spolupráci s proslulým Hamburským institutem mezinárodní ekonomiky od roku 2012. Hlavní sledovaný index je založený na kombinaci ekonomických ukazatelů, jako je průměr HDP na osobu, dosažená inflace nebo míra zdanění, politických ukazatelů typu stabilita, možnost dovolání se práva nebo podnikatelská svoboda a socio-kulturních prvků, mezi kterými je sledován třeba růst populace, její vzdělání, úroveň zdravotní péče nebo svoboda při výkonu povolání.

Česko si meziročně polepšilo o tři příčky
Česká republika se v žebříčku všech zemí umístila na 23. místě, což oproti minulému roku znamená zlepšení hned o tři pozice. Česko předběhl třeba Katar na 21. místě a přímo před ČR se na 22. příčce umístil Tchaj-wan. "Naopak se České republice povedlo v žebříčku IBC 2017 předběhnout země jako je Izrael, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty nebo Malta a umístit se nejlépe ze zemí bývalého východního bloku," upozorňuje Lukáš Hendrych z auditorské a poradenské společnosti BDO. Z pohledu ekonomického srovnání skončilo Česko na 29. místě, na základě politických faktorů obsadilo 24. místo a z pohledu socio-kulturních vlivů se umístilo na 26. příčce.

Ze sousedů je nejhůře hodnocené Slovensko
Z pohledu srovnání se zeměmi, se kterými Česká republika bezprostředně sousedí, se nejlépe daří osmému Německu, které si meziročně polepšilo o čtyři příčky. Celkově na šestnáctém místě skončilo Rakousko, jehož umístění se oproti loňskému roku nezměnilo. Polsku pak v žebříčku patří 34. místo a jeho umístění se taktéž ve srovnání s analýzou z roku 2016 nezměnilo. Nejhůře se tak mezi našimi sousedy vedlo Slovensko, které obsadilo 43. příčku a propadlo se tak o tři místa. "Hlavní příčinou nízkého skóre Slovenska jsou špatné socio-kulturní podmínky, ve kterých mu patří až 61. místo, což je horší výsledek než vykazuje Rumunsko," rekapituluje Hendrych.

Z Evropy si nejlépe vedlo Švýcarsko, celosvětově vede Singapur
Ve srovnání s minulým rokem se na první místo takto sestaveného žebříčku vrátil Singapur, druhé místo patří Hong Kongu a Švýcarsko poskočilo na třetí místo. Po něm následují Nizozemsko a Dánsko, které si meziročně udržely pořadí. "Naopak nově se mezi deset nejlépe hodnocených států dostalo Německo a Nový Zéland," zdůrazňuje Hendrych. Německu pomohly výborné výsledky v ekonomické oblasti a Nový Zéland dosáhl zlepšení v politické a socio-kulturní sféře. Z žebříčku deseti nejúspěšnějších států vypadla Austrálie a Kanada, v případě Kanady měli hlavní podíl ekonomické důvody.

Naopak nejvíce se situace zhoršila v afrických zemích jako je Rwanda, Mali, Beninu, ale také v Bosně a Hercegovině, u které se prudce propadly sledované politické vlivy, a v Kosovu, kterému škodí špatný vývoj z hlediska socio-kulturních podmínek. Příliš se nedaří ani oblasti východní Evropy, která v indexu hodnocení dosáhla koeficientu 50,2 ze sta možných - pro srovnání západní Evropa vykazuje hodnotu 72,2. Lépe než východní Evropa si vede oblast západní a východní Asie a Střední Ameriky (51,3) nebo jižní Evropa (58,2). Těsně za východní Evropou se pak umístila jihovýchodní Asie s celkovým výsledkem 49 bodů.

Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD dosáhla Česká republika na 14. místo v žebříčku hodnotícím výrobní potenciál zemí a na 24. místě z pohledu otevřenosti svého trhu. V obou těchto žebříčcích si ČR mírně pohoršila oproti loňskému roku, konkrétně o jednu příčku. Z pohledu výrobního potenciálu se před Českou republikou umístilo Norsko, otevřenější trh pak podle statistiky má třeba Estonsko.

Vyšší cla snižují podíl HDP na obyvatele
Z pohledu úrovně výroby u jednotlivých ekonomik zemí OECD vykazují nejhorší výsledky Maďarsko, Izrael, Turecko a Mexiko. Analytici BDO v této souvislosti upozorňují na zřetelnou souvislost otevřenosti ekonomiky a výsledků žebříčku. Žebříčku ekonomicky nejotevřenějších zemí vévodí Hong Kong, Lucembursko, Singapur, Malta a Togo. Naopak za nejméně přístupné trhy označuje zpráva BDO africký Niger, Spojené státy americké, Pákistán, Brazílii a Súdán. Mezi nejotevřenější regiony paradoxně patří Severní Amerika a celá Evropa, výsledek je založen na reálné intenzitě obchodu a politických a ekonomických bariér. Intenzita zahraničního obchodu nejvíce narostla v Číně a ve Vietnamu.

Statistická analýza ukázala jasnou korelaci mezi vysokými cly a nižším HDP na osobu. Potvrdila se tak očekávání odborníků, kteří na tento problém poukazují již déle. Síla korelace ale také v podstatné míře závisí na daném regionu a na konkrétní výši uvaleného cla. Protože negativní dopad na HDP vykazují cla a sazby až od určité výše. Podle provedené simulace by pětiprocentní zvýšení cel mělo negativní dopad hlavně na východní Evropu a Asii, naopak lehce pozitivně by zvýšení cel zapůsobilo v regionu Jižní Ameriky. Státy, které zavádějí vysoká cla, by si mohly polepšit jejích snížením, ale naopak není reálné, aby země s velmi nízkými cly zlepšily svoje ekonomickou situaci jejich dalším snižováním.