V rámci nově spuštěného projektu zaměřeného na kvalitu vnitřního prostředí v českých školách Rada zajistila prostřednictvím svým členských společností odborná měření. Nedostatečná cirkulace čerstvého vzduchu, vysoká koncentrace škodlivého oxidu uhličitého (CO2) i nevyhovující světelné či akustické podmínky - to jsou závěry, které překvapily i samotné ředitele škol. "Špatná kvalita vnitřního prostředí je velkým problémem, se kterým se potýká naprostá většina českých škol. Bohužel se o něm moc nemluví, přestože má tak zásadní dopad na zdraví dětí i učitelů. V rámci projektu měření ve školách chceme na tuto skutečnost upozornit a zároveň zúčastněným školám prostřednictvím našich odborníků nabídnout konkrétní řešení, jak vytvořit lepší podmínky pro výuku. Velmi si ceníme osvíceného přístupu ředitelů a zřizovatelů dvou škol - ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole, které ukázaly svou snahu pečovat o zdraví studentů a pedagogů a zapojily se v pilotní fázi do našeho projektu. Jejich zájem a vstřícný postoj může být inspirací pro další školy v České republice, protože podobné problémy budou trápit většinu z nich," vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, která plánuje pořádat semináře a poskytovat poradenství všem zájemcům z řad škol a veřejné správy.

Nezdravé vnitřní prostředí - zabiják soustředění
Aby vnitřní prostředí bylo kvalitní a zdravé pro děti a jejich učitele, musí zohledňovat požadavky na správné osvětlení, vhodné akustické řešení, stabilní teplotu a dostatečnou výměnu čerstvého vzduchu v místnosti. Pokud tyto parametry nejsou dodrženy, mohou uživatelé nevyhovujících prostor trpět únavou, neschopností se plně soustředit a v krajních případech i značnými zdravotními obtížemi. Ty mají dokonce své pojmenování: Světová zdravotnická organizace je souhrnně označuje pojmem "syndrom nezdravých budov". Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 % českých staveb. "Aktivitu Rady vnímáme jako velice záslužnou, protože se čím dál více potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování nesoustředěné, unavené a roztěkané. Kvalitní a zdravé prostředí pro práci si samozřejmě zaslouží i samotní učitelé," uvádí ředitel ZŠ Komenského Vladimír Soukop a doplňuje: "Sám jsem již dříve prováděl jednoduchá měření a už ta ukazovala, že bude nutné s nevyhovujícím stavem něco dělat. Když přišla nabídka od Rady, neváhal jsem proto ani vteřinu." Nabídku Rady přivítala i ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová: "Již delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejenom v učebnách, ale i na chodbách. Projekt Rady nám díky konkrétním doporučením a návrhům velice pomohl a už v letošním roce se proto chystáme instalovat akustické panely do nejhlučnějších prostor školy." Měření probíhala ve školách po dobu čtyř dnů a sledovalo se množství CO2, kvalita denního a umělého osvětlení a hladina hluku v učebnách. Doporučená opatření plánují školy postupně realizovat a Rada následně provede kontrolní měření.

Děti ve škole usínají? Větrejte!
Špatné větrání je hlavní příčinou nezdravého vnitřního prostředí učeben. Nedostatek čerstvého vzduchu vede ke zvýšené koncentraci CO2, kterou vnímáme jako vydýchaný vzduch a která způsobuje únavu, ospalost a bolesti hlavy. Množství CO2 ve vnitřním vzduchu proto nesmí podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj1 překročit 1 500 ppm a podle doporučení by se mělo spíše pohybovat pod hodnotou 1 000 ppm. Podle hygienických norem pro školská zařízení pak musí být během výuky ve třídách zajištěn přívod vzduchu v množství 20 - 30 m3/hod. na žáka2. "Z našich měření provedených v obou zúčastněných školách vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO2 ve vzduchu a maximální povolené hranice ve výši 1500 ppm dosahuje již po 18 minutách po začátku výuky. V tomto ohledu je nutné uvést, že ani pravidelným větráním okny se tuto hodnotu nepodařilo trvale snížit pod 900 ppm," komentuje výsledky Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro průmyslovou automatizaci a automatizaci budov. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého v učebnách a pomalá výměna vzduchu i při plně otevřených oknech překvapila i ředitele Soukopa ze Slavkova. "Když si navíc představíme, že se ve většině českých škol v zimě téměř nevětrá, nemůžeme se divit, že se naše děti někdy učí v místnostech s horší kvalitou vzduchu, než připouštějí standardy amerického námořnictva pro nouzové situace v ponorkách," konstatuje Simona Kalvoda. "Instalace systémů řízeného větrání, které automaticky zajistí dostatečnou obměnu čerstvého vzduchu, a to aniž by se větralo a do prostoru proudily nečistoty, prach a hluk zvenčí, jsou pro školy nezbytné," dodává Kašík.

Mrkev na dobrý zrak rozhodně nestačí
Aby si děti nekazily oči a nemusely od útlého věku nosit brýle, je nutné ve školách zajistit vyhovující denní osvětlení doplněné dodatečným umělým světlem. Podle normy ČSN EN 12464-1 týkající se umělého osvětlení vnitřních pracovních prostor musí být učebny pro denní studium osvětleny 300 luxy s rovnoměrností 0,6 a prostor tabule 500 luxy s rovnoměrností 0,7. Z výsledků měření společnosti Zumtobel Group, světového výrobce a dodavatele komplexních řešení osvětlení, však vyplývá, že ve většině případů je osvětlenost třídních tabulí nedostatečná a normám nevyhovuje. "Během měření ve třídách v ZŠ ve Slavkově jsme navíc zaznamenali nedostatek denního světla, a proto je zde vždy nutné použít tzv. sdružené osvětlení, tedy kombinaci denního a umělého osvětlení. Bez adekvátního dosvětlení je totiž zrak žáků nadměrně namáhán, což může snižovat jejich soustředěnost a výkon. Obě školy by také měly před tabulemi umístit dodatečná svítidla s asymetrickým vyzařováním a ta používat i při dostatku denního světla," doporučuje Vladan Jesenský, viceprezident prodeje v zemích Beneluxu a východní Evropy společnosti Zumtobel Group.

Cože? Neslyším!
V neposlední řadě se série měření vztahovala na akustické podmínky a míru hluku ve třídách. Během měření byla jak ve Slavkově, tak v Suchdole zaznamenána vysoká míra odrazivosti, překračující optimální dobu dozvuku stanovenou na 0,7 s. "Právě hluk a špatně řešená akustika představuje jeden z velkých problémů vnitřního prostředí ve školách. Důsledkem je často únava a ztráta koncentrace, což může vést i ke zhoršenému prospěchu dětí. Tento hluk neprospívá ani jejich pedagogům, kteří se nejrůznější zvukové šumy snaží překřičet, a vzniká tak začarovaný kruh způsobený vysokou odrazivostí hladkých ploch v místnosti," uvádí Jiří Gina z firmy Armstrong, jež je předním světovým výrobcem stropních systémů včetně akustických podhledů a která prováděla akustická měření tříd ve Slavkově. "V ZŠ Mikoláše Alše v Praze jsme sledovali dvě rozdílné místnosti z hlediska vybavení, a to učebnu fyziky a školní družinu. Měření také prokázalo, že velký vliv má vybavení tříd - zatímco v učebně fyziky byly zaznamenány vysoké hodnoty odrazivosti, tak družina vybavená kobercem a nábytkem s knihami měla znatelně lepší odrazivost v maximální hodnotě 1,1 s. Je však nutné podotknout, že tento relativně dobrý výsledek není dán dispozicí samotné místnosti. Pokud by došlo k vystěhování části nábytku, lze předpokládat, že by se doba dozvuku výrazně zvýšila," vysvětluje Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon, která vyrábí a dodává akustické výrobky a systémy.

Dotace pomohou školám i dětem
"Začlenění do projektu Rady nám velmi pomohlo v našich plánech na zlepšení vnitřního prostředí učeben. Díky měření provedenému profesionálními firmami, které se zabývají šetrným stavebnictvím, jsme získali odborné výstupy a doporučení. Navrhovaná opatření chceme postupně s poradenstvím Rady realizovat. Spolu s naším zřizovatelem, jímž je město, budeme hledat i možnosti využití dotací," hodnotí přínosy programu ředitel Soukop a ředitelka ZŠ v pražském Suchdole Kejharová doplňuje: "Díky nezávislosti a odbornosti měření jsou tato hodnocení navíc objektivní oporou, pokud chce škola požádat o dotace a nemá své požadavky čím podložit."

Právě dotační programy jsou kromě aktivit Rady jednou z možností, které mohou školy využívat pro zkvalitnění vnitřního prostředí svých budov. Slouží jim k tomu Operační program Životní prostředí pro roky 2014-2020 v rámci prioritní osy 5 o energetických úsporách. Na jejím základě mohou zřizovatelé škol žádat o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 % ze způsobilých výdajů. Příspěvky mohou čerpat pro zateplené i nezateplené budovy, ovšem u nich je potřeba zateplení dořešit (žádost o dotace se podává zvlášť na zateplení a zvlášť na vzduchotechniku).