Státní dozorový orgán ERÚ se snaží stále zvyšovat ochranu spotřebitele. Nastavil například vyšší ochranu zákonem pro případné odstoupení od podpisu smlouvy, který mnohdy vznikl donucovacími prostředky a klamáním obchodních zástupců. Prostřednictvím novely § 11a energetického zákona, který nabývá účinnosti od 1. ledna 2016, umožnuje spotřebiteli vypovězení smlouvy dodavateli ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, zcela bez sankcí. Některá česká města a obce dokonce využily zákon, který podomní prodej přímo zcela zakazuje, pod pokutou až 200 000 korun.

V minulých letech docházelo k opakovaným stížnostem. Byly hlášeny podvodné praktiky a doslova agresivní chování ze strany prodejců. Setkáváme se s případy, kdy se podomní prodejce vydává za zaměstnance přední energetické společnosti. Častým zdůvodněním potřeby podpisu bývá potvrzení o kontrole elektroměru, distribuční sazby, faktury, nebo nastavení tarifu či slevy. "Takoví obchodní zástupci obvykle přislíbí změnu dodavatele zcela zdarma se všemi náležitostmi. Zaručují vyřízení odhlášení a přihlášení k novému dodavateli, často ale tak neučiní a tím ze zákona spotřebitel přichází o možnost odstoupení. Následné sankce bývají v řádech tisíců korun," informuje Vítězslav Grygar, partner elektronické nezávislé aukční síně licit.cz věnující se dražbám energií, mobilních tarifů i dalších komodit. Velký počet obětí způsobila také nedávná kauza, kdy firmy lákaly na dárky zdarma. Podpisem kupní smlouvy klasické žárovky za pouhou korunu spotřebitel zároveň souhlasil se změnou dodavatele energií. Případné odstoupení bylo možné v momentě, kdy spotřebitel zároveň odstoupí i od kupní smlouvy žárovky a navrátí ji v neporušeném stavu. Při nesplnění podmínek se pokuta vyšplhala na 2000 korun.

"Informovanost a celkový zájem o problematiku výhodnějších energií se rozhodně zvyšuje, tím ale také rostou důmyslně propracované taktiky společností. Nekalé praktiky se přesouvají také do virtuálního světa nebo se dotýkají právních záležitostí, které běžný uživatel nemá příliš velkou šanci rozeznat jako potenciální hrozbu," říká Tomáš Panáček, právník pomáhající řešit problémy spotřebitelů a dodává: "Pokud je spotřebitel ve fázi, kdy podpisem stvrdil smlouvu a rozhodl se odstoupit, obvykle přichází odpor ze strany společností a nátlak na klienta. V případě, že se klient začne bránit, se dodavatelé často vyhýbají přímé komunikaci, písemným projevům a záměrně se zpožděním reagují na výpovědi zákazníků. Při této časové prodlevě dochází k samovolnému prodloužení smlouvy, případně zákazník padá do tzv. bezesmluvního vztahu, tedy černého odběru."

Zjednodušeně řečeno firmy záměrně znesnadňují možnost situaci řešit. Jejich webové stránky zpravidla nemají uvedené přímé kontakty, pouze zákaznické linky. Když se klient dovolá, snaží se ho znejistit a zastrašit změnou dodavatele, odpojením elektřiny či plynu nebo hrozí sankcemi. Argumentují, že dotyčný jednal v rozporu se smlouvou či obchodními podmínkami, bez udání důvodů, v čem spatřují přesné porušení smlouvy ze strany zákazníka. Spotřebitel tak nemůže sjednat nápravu.

Zmíněné společnosti mnohokrát využívají aktuální stav legislativy a vykládají si některé zákony velmi účelově s cílem zmařit odstoupení a změnu dodavatele. Spoléhají na to, že zákazník nebude vymáhat svá práva a vynakládat velké finanční prostředky za soudní spor. "V souvislosti s řešením této problematiky je často potřeba využít služeb advokátů, kteří nekompromisně uplatňují práva konkrétních zákazníků. Státní orgán někdy reaguje příliš zdrženlivě či dokonce nemá ani dostatečnou kompetenci uložit dodavatelům povinnosti. Často nezbývá než podávat žaloby na soud a domáhat se výkladu práva soudy," dodává Vítězslav Grygar z licit.cz.