"Na kauze sjezdovka je vidět, jak důležité je zveřejňování připravovaných projektů a veřejné diskuze nad nimi. Více než 6 000 lidí řeklo jasné NE nezodpovědnému projektu. Celoročně klimatizovaná sjezdovka by byla de facto "lednicí" o délce půl kilometru. Krajinu, vodu i energetické a přírodní zdroje (nejen s ohledem na změnu klimatu) však musíme využívat mnohem zodpovědněji, a ne jimi mrhat a stavět obří klimatizované stavby, byť by byly deklarovány jako sebeúspornější," vysvětluje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Podnět na změnu územního plánu byl podán již v roce 2019, kdy byl rovněž záměr projektovaný společností Deco Group poprvé zveřejněn. Plány na sportovní areál s celoročně klimatizovanou a uměle zasněžovanou sjezdovkou, dvěma stadiony, hotelem a běžkařským okruhem vzbudily okamžitě vlnu kritiky. Nebylo také jasné, kdo by měl do projektu za pět miliard investovat. Spekulovalo se o státní dotaci, ale také o tom, že investorem by mohl být sám Pavel Tykač.

Po bouřlivých diskuzích podnět v roce 2021 doporučil magistrátní výbor územního rozvoje. Neprojednávala ho však ani rada, ani zastupitelstvo HMP. Záměr tak nikdy nebyl schválen, ale ani zamítnut. Následně se v roce 2023 objevil ve vítězném návrhu přírodního parku Soutok - nikoli jako součást vítězného projektu, ale jako záměr, který teoreticky může v budoucnu vzniknout. Na skutečnost, že záměr je stále živý, a že je v příkrém rozporu s plánovaným přírodním charakterem parku Soutok i klimaticky a energeticky zodpovědnou politikou, upozornila organizace Arnika. Iniciovala petici, kterou podepsalo více než 6000 lidí. V reakci na kampaň projekt sjezdovky veřejně odmítl Institut plánování a rozvoje.

Teprve nyní ale bylo pořizování podnětu ukončeno - byl stažen na vlastní žádost žadatele. Podle platného územního plánu jeho realizace není možná. A ani připravovaný nový územní plán, tzv. Metropolitní plán, s ní - v poslední zveřejněné verzi - nepočítá. Záměr sjezdovky tak snad šel definitivně k ledu. Bohužel aktuálním rizikem pro park Soutok stále zůstává přeložka vedení vysokého napětí. Ta je bohužel plánována do nejcennější části plánovaného přírodního parku - přímo na soutoku Berounky a Vltavy. Kromě toho se objevují v nejtěsnější blízkosti také záměry rozsáhlé bytové výstavby. Je třeba koordinovat rozvoj několika městských částí, v jejichž katastru plánovaný park Soutok je nebo s nimi sousedí.

"Je třeba, aby Institut plánování a rozvoje a magistrát odmítly nejen sjezdovku, ale také přeložku vysokého napětí do nejcennější části parku. Ta by totiž znamenala 40metrový koridor, kde by nemohly ani růst stromy a umístění vysokého napětí v místě hnízdiště ptáků. Navíc jsou v lokalitě plánovány záměry rozsáhlé bytové výstavby. Je nutné, aby IPR koordinoval rozvoj v této části města tak, aby mohl být přírodní park Soutok v příštích letech opravdu realizován a nezůstal jenom na papíře," uzavírá Vinklárková.