Ochrana unikátních přírodních hodnot Křivoklátska formou národního parku se diskutuje již více než dvacet let. Jedinečné přírodní ekosystémy a biodiverzita Křivoklátska jsou zároveň po desítky let ohrožované vysokými stavy spárkaté zvěře, která zahrnuje nepůvodní druhy.

Potřebu vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v kontextu globální krize biodiverzity. Přispět k zastavení rozpadu biodiverzity se Česká republika zavázala spolu s ostatními státy Organizace spojených národů v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti. K jejímu zajištění schválili zástupci členských států unie cíle přísné ochrany přírody na 10 % území EU.

Aby vyhlášení Národního parku Křivoklátsko výrazněji přispělo k těmto společným globálním cílům a zároveň naplnilo cíle schválených českých strategií a platného programového prohlášení vlády, musel by být Národní park Křivoklátsko vyhlášen na rozsáhlejším území a zavedena v něm řádná pravidla pro ochranu přírody.

Územní vymezení i malá velikost národního parku je již v tomto okamžiku výrazným kompromisem cílů ochrany krajiny a biodiverzity se zájmy místních obyvatel a obcí. Skutečnost, že statut národního parku získá pouze přírodovědně nejcennějších zhruba 105 km², tedy necelých 17 % rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, je výrazným ústupkem zájmů ochrany přírody vůči vlastníkům rozsáhlých pozemků. Území navrhovaného národního parku je tak z celých 98,54 % na pozemcích ve vlastnictví státu. Některé přírodně cenné oblasti nebyly do národního parku zařazeny.

Přitom dle provedených analýz lze očekávat spíše pozitivní vliv na cestovní ruch a na něj navázané služby, a tedy i zřízení nových pracovních míst. Analýzy uvádějí, že návštěvníků by díky vyhlášení národního parku mělo jezdit na Křivoklátsko o 6 % ročně více, tedy o 99 tisíc lidí, kteří do lokality přinesou další peníze do obcí na své ubytování, stravování, do půjčoven sportovního vybavení či kempů.

Křivoklátsko je uceleným lesnatým územím, které zahrnuje z hlediska dřevinné skladby lesů zachovalý komplex lesů středních poloh. Hnutí DUHA považuje proto za nezbytné přistoupit k zonaci Národního parku Křivoklátsko po jeho vyhlášení takovým způsobem, aby byl tento předmět ochrany národního parku dostatečně zajištěný. V území se vyskytují na přibližně 2,9 tisících hektarech porosty starší 100 let. Z toho nejvýznamnějších je zhruba 32 hektarů porostů starších než 200 let a 1250 hektarů lesů o věku 161 - 200 let.

Česká veřejnost přitom ochranu divoké přírody dlouhodobě vítá a vyžaduje. Národní park Křivoklátsko aktuálně podporují iniciativy reprezentované na www.nasekrivoklatsko.cz a www.prostorprirode.cz. Reprezentativní sociologické šetření v roce 2015 ukázalo, že s rozšiřováním území s divočinou v České republice rozhodně nesouhlasí jen 4,6 % dospělé populace a spíše s ní nesouhlasí 14,4 % dospělé populace. Naopak podpora rozšiřování území s divočinou je více než dvojnásobná. Za nejpodstatnější důvody, proč území s divočinou rozšiřovat, lidé uvádějí jejich význam pro ohrožené druhy živočichů a rostlin i to, že je divočina krásná a zdravá. Za ochranu divoké přírody má být dle veřejnosti odpovědné především Ministerstvo životního prostředí (78 %) a národní parky (66 %). Podle většiny z 2019 respondentů reprezentativního výzkumu přitom vzniká nová divočina i na přírodních místech, kde se přestane zasahovat.