Současný nápor na psychiatrické a psychologické služby je zcela mimořádný a celý systém zažívá krizi. Péče o duševně nemocné děti a dospívající vyžaduje další navýšení kapacit v rámci psychiatrické péče a zapojení moderních přístupů v léčbě. Tento projekt je krokem k řešení této krize a poskytuje naději pro lepší péči o mladistvé s duševními poruchami v Praze.

"Duševní zdraví dětí se bezpochyby zhoršuje v důsledku řady faktorů. Mezi ně patří řada
problematických sociopolitických jevů, jako byl covid, ekonomická krize, migrace a další. Jako velmi podstatný faktor je nutné zmínit i rozvoj multimediálních technologií a sociálních sítí," zdůrazňuje prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA, klinický psycholog 1. LF UK a VFN.

Motivační prostředí denního stacionáře

Centrum dorostové a vývojové psychiatrie na Psychiatrické klinice v současné době nabízí především denní terapeutický program. Tento Denní stacionář pro adolescenty je v našem regionu jedinečným zařízením zaměřeným na diagnostiku a léčbu psychických poruch u dospívajících.

Po propuštění z tohoto centra mají pacienti k dispozici ambulantní psychiatrickou a terapeutickou péči. Tuto péči zajišťuje multioborový tým odborníků, který je složen nejen z psychiatrů a psychologů, ale také z sociálních pracovníků, pedagogů, adiktologů, všeobecných psychiatrických sester, nutričních terapeutů, ergoterapeutů a dalších specialistů.

Tým se věnuje léčbě různých poruch, které se mohou objevit v období dospívání. Mezi tyto poruchy patří emoční poruchy, adaptační poruchy, psychosomatické poruchy, neurotické poruchy, poruchy příjmu potravy a také následky po prodělaném covidu-19.

Pacienti procházejí sítem

Do denního stacionáře docházejí pacienti ve věku 14 až 19 let po dobu osmi týdnů. Po roce je možné pobyt opakovat. "Základním předpokladem pro vstup do stacionáře je motivace dospívajícího pracovat na sobě v rámci terapeutického programu. Je také nezbytné, aby stupeň psychického onemocnění byl zvládnutelný v ambulantní péči," vysvětluje Mgr. Tereza Podávková, psycholožka a koordinátorka Denního stacionáře pro adolescenty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.

Do Denního stacionáře pro adolescenty nelze přijmout dospívající, kteří aktivně užívají návykové látky nebo jsou ohroženi vysokým rizikem sebevraždy. Mezi další kontraindikace pro vstup do stacionáře patří mentální retardace, poruchy autistického spektra či psychotické poruchy.

"Pokud má pacient zájem účastnit se psychoterapeutického programu Denního stacionáře pro adolescenty, je nutné, aby jeho zákonný zástupce v případě nezletilého pacienta zaslal zprávu s popisem obtíží potomka a přiložil zprávu od ambulantního psychiatra, propouštěcí zprávu z hospitalizace či zprávu z psychologického vyšetření," upřesňuje Mgr. Podávková.

Funkční a moderní zařízení s pomůckami pro kreativní činnosti zde vytváří motivující prostředí. "Stacionář je vybaven například kartami emocí, pomůckami pro multismyslovou terapii, arteterapii, relaxačními pomůckami, včetně sedacích vaků. Pro nácvik sociálních dovedností slouží pomůcky, při nichž si pacienti trénují stolování, domácí vaření, třídění odpadu, v rámci odpočinkových aktivit mají k dispozici nástroje k muzikoterapii a deskové hry," doplňuje Bc. Zuzana Fišarová, vrchní sestra Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.

Bezpečné zázemí terapeutických zahrad

V rámci zdokonalení stávajících terapeutických a sociálně rehabilitačních metod přistoupila VFN ke kompletní rekonstrukci, obnově a vybavení dvou zahrad v areálu Psychiatrické kliniky - sportovně terapeuticko relaxační zahrady a zahrady s implementací venkovní učebny.

"Ve sportovně terapeuticko relaxační zahradě nacvičujeme praktické dovednosti v reálném prostředí. Procvičujeme sociální návyky, klienti se věnují zahradnickým pracem, zalévání, hrabání, poznávání rostlin a stromů. Součástí zahrady je i ohniště používané při terapeutických aktivitách a nácviku stolování v přírodě. Dále bylo pořízeno vybavení pro relaxační, herní a pohybové aktivity," popisuje primářka Eva Kitzlerová. Druhou zahradu využívají terapeuti především pro výuku a realizaci uzavřených skupinových aktivit, jako jsou psychoterapie, muzikoterapie, psychogymnastika a canisterapie. "Environmentální terapie působí na rozumovou, citovou i volně aktivní složku osobnosti člověka, rozvíjí dovednosti i komunikaci. Její součástí je právě údržba zeleně nebo sázení květin a péče o ně," doplňuje program v terapeutických zahradách primářka Eva Kitzlerová.