Celodenní vzdělávací akce spojovala praktický trénink kuchařů a kuchařek ze školních jídelen s diskusními panely složenými z odborníků i lidí z praxe. K tématům otevřeným v rámci diskuzí patřilo vzdělávání personálu školních jídelen, včetně způsobů jeho financování, zvýšení atraktivity práce v jídelnách pro potenciální uchazeče, ale také vybavení jídelen, edukativní práce s rodiči a dětmi, nebo prezentace jídelen na sociálních sítích. Akce představila i pohledy a zkušenosti ze zahraničí, včetně možností jejich implementace v českém prostředí. Příkladem je skandinávský bufetový výdej stravy a jeho dopady na kvalitu dětského jídelníčku a snižování plýtvání s potravinami.

"Velmi mne těší, že jsem mohl zahájit Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen. Z mého pohledu je ve školním stravování obrovský potenciál ovlivnění zdraví. Pokud chceme bojovat s narůstající obezitou u dětí, pak je školní stravování v tomto boji klíčovým partnerem. Proto jsem také zřídil Meziresortní pracovní skupinu pro institucionální stravování, která postupně vytváří nástroje, aby tento systém u nás byl pravidelně modernizován, a také aby si personál školních jídelen byl vědom své důležitosti," říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

"Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vytváří pro školní stravování dětí základní rámec, který vyplývá ze školského zákona a vyhlášky o školním stravování. Úzce spolupracujeme nejen s ministerstvem zdravotnictví, ale také se zřizovateli, kteří nesou velký díl odpovědnosti za prostředí, ve kterém se školní stravování uskutečňuje. Za ministerstvo školství vnímáme ve školním stravování silně také výchovnou a socializační složku, které jsou nedílnou součásti vzdělávací a výchovné role školy. Velmi si proto ceníme, že pracovníci školních jídelen jsou součástí školních týmů a spolupodílí se na výchově mladé generace," konstatuje za MŠMT náměstkyně ministra Martina Běťáková.

"Ve školních jídelnách je denně poskytnuta strava 2 milionům dětí a za rok se uvaří téměř 400 milionů pokrmů. Díky systému školního stravování mohou rodiny fungovat tak, jak jsou zvyklé, děti v průběhu dne dostávají stravu a mohou docházet na odpolední mimoškolní aktivity. A právě tady leží na školních jídelnách zodpovědnost vést děti ke správným stravovacím návykům. Hlavním cílem Mezirezortní pracovní skupiny je tedy koordinace tvorby pravidel a principů, na základě kterých má institucionální stravování správně fungovat a v průběhu let se dále modernizovat," doplňuje ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Právě Státní zdravotní ústav Meziresortní pracovní skupině (MPS) pro institucionální stravování, jejíž činnost byla na Tržišti rovněž diskutována, předsedá a koordinuje její chod. Jmenovaná skupina se věnuje třem hlavním oblastem institucionálního stravování - školnímu stravování, stravování v nemocnicích a stravování v sociálních službách. Mezi členy skupiny patří odborníci na výživu a školní stravování, hygienu nebo zástupci školních jídelen, zástupci samospráv, pacientské organizace nebo zástupci jednotlivých ministerstev. Cílem skupiny je vytvořit nástroje, pravidla a doporučení, která by jasně popsala nejnižší vyžadovanou kvalitu, jakou má daná služba mít a umožnila tak naplno využít preventivní potenciál veřejného stravování.

Prvním plánovaným výstupem je Metodika poskytování dietní stravy v rámci školního stravování, která je připravena k pilotnímu testování ve 30 školních jídelnách vybraných ve spolupráci s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Cílem je vylepšit podmínky pro stravování dětí, které mají dietní omezení (např. v souvislosti s celiakií či potravinovými alergiemi). Součástí navrhovaných kroků a opatření je i návrh legislativní úpravy, která by poskytování dietního stravování měla zjednodušit a zefektivnit.

Dalším chystaným krokem je modernizace spotřebního koše, který v současné chvíli určuje výživové normy, podle kterých jsou obědy ve školních jídelnách připravovány. Současná podoba spotřebního koše byla navržena před více než 30 lety a z dnešního pohledu tak již zcela neodráží aktuální poznatky v oblasti výživy, ani současné výživové trendy a potřeby české populace. "Spotřební koš pak bude dobrou pomůckou, ale nestačí v něm udělat jen kosmetické změny. Dlouhodobou spoluprací se školními jídelnami, na základě studií, které SZÚ v minulosti uskutečnilo a také díky zkušenosti při tvorbě metodik ke správnému vedení spotřebního koše, které vznikly v rámci projektu Zdravá školní jídelna, máme dostatek validních informací, jak spotřební koš upravit, aby reflektoval výživové potřeby, ale také, aby se v rámci jeho využití méně plýtvalo potravinami a aby obsahoval potraviny, které do dětského jídelníčku pravidelně patří," podotýká členka MPS Alexandra Košťálová ze SZÚ.

"Reforma našeho přístupu k veřejnému stravování je ohromnou příležitostí pro české zemědělce a potravináře, pro životní prostředí i pro samotné strávníky - studenty a žáky, pacienty, klienty sociálních služeb a řadu dalších lidí. Napříč resorty pracujeme na potřebných systémových změnách. Nejdůležitější jsou ovšem samotní zřizovatelé, vedoucí i zaměstnanci stravovacích služeb. Na jejich každodenní práci totiž bude záležet, zda tuto reformu přivedeme úspěšně k životu. Proto jsem vděčný za možnost se takto potkávat a sdílet dobrou praxi," uzavírá za MZe náměstek ministra Radek Holomčík.