V řadě národních voleb napříč Evropou bodovala v posledních letech krajní pravice a levice, stejně jako populistické strany. Česká republika není v tomto ohledu výjimkou. Bývá to vysvětlováno zhoršující se ekonomickou situací, imigračními vlnami a dalšími faktory. Situace v České republice se liší v tom, že nezaměstnanost je zde dlouhodobě nízká, přetrvávají poměrně malé příjmové nerovnosti a relativně nízký počet imigrantů. Česko naopak trpí velmi vysokým podílem lidí v exekuci, což mohlo mít na volební preference a chování podobné dopady jako zhoršení ekonomických podmínek.

V roce 2017 čelil téměř každý desátý občan České republiky exekučnímu řízení a jeden ze dvaceti Čechů měl tři nebo více exekucí najednou. Rapidní nárůst exekucí nastal po legislativní změně v roce 2001, která deregulovala oblast vymáhání dluhů.

Studie ukazuje souvislost mezi výskytem exekucí a volebním chováním v letech 2002-2017. Nárůst výskytu osob v exekuci měl negativní dopad na volební účast a zvýšil volební úspěch krajně pravicových a populistických stran (v českém kontextu SPD a ANO). S každým nárůstem podílu osob v exekuci o 10 procentních bodů (p.b.) se procentuální volební zisk krajní pravice zvýšil o 1 p.b. Naopak, s narůstajícím podílem osob v exekuci o 10 p.b. klesla podpora krajní levice (KSČM) o více než 3,5 p.b.

"Naše analýzy naznačují, že vliv nárůstu exekucí na pokles podpory KSČM není způsoben tím, že by voliči v zadluženějších lokalitách nepřišli k volbám, ale tím, že se raději rozhodli podpořit krajní pravici a populisty," vysvětluje závěry studie její spoluautor Jakub Grossmann.