Letošní Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští je vzkazem, že bez rovnosti žen a mužů nelze dosáhnout jednoho z cílů udržitelného rozvoje, kterým je neutralita degradace půdy. Nelze vyloučit polovinu obyvatel z rozhodování o nakládání s půdou kvůli jejich pohlaví.
"Pro Českou republiku je zásadní, abychom si vodu v krajině a půdu dokázali chránit, pro nás i příští generace. MŽP má proto s Ministerstvem zemědělství vládou čerstvě schválenou Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027. Českou krajinu potřebujeme adaptovat na změnu klimatu o to více a rychleji, protože na základě aktuálního vyhodnocení hydrologické situace a modelovaných scénářů očekáváme nárůst teploty vzduchu o více než dva stupně Celsia ještě před rokem 2040. Nutnost realizace adaptačních opatření, zejména efektivních opatření k zajištění vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zabezpečení energetických zdrojů a současně i k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci, je proto naléhavější. Ročně proto oba resorty na boj se suchem vyčlení v následujících letech celkem 16 miliard," uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci byla sjednaná v roce 1994 především pro řešení nepříznivého stavu v afrických zemích a dnes je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 197 zemí a jako celek i Evropská unie. Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy a jeho specifické podmínky, jako je ohroženost vodní a větrnou erozí či znečištění půd chemickými látkami. Konkrétně je řeší přílohou Úmluvy, platnou od roku 2001. Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech.