Fenomén hybridního působení stále častěji ohrožuje chod demokratických institucí, procesy právního státu a naši bezpečnost. Státní i nestátní aktéři v rostoucí míře využívají i legálně a legitimně se jevící nástroje k dosažení nepřátelských cílů, které ohrožují naši společnost. Prostřednictvím záměrného využití různých typů hybridních aktivit, jako je manipulace s informacemi, kybernetické útoky či ekonomický nátlak, se snaží testovat naši odolnost, najít slabiny a narušit jednotu, soudržnost a demokratické hodnoty naší společnosti a našich zemí. Velkým nebezpečím hybridního působení je jeho více či méně skrytá povaha, která nepřináší na první pohled viditelné ohrožení, jež by zasažený aktér bezprostředně pocítil. To však nic nemění na hrozbě, která z hybridních útoků plyne, ani na skutečnosti, že dopad může být pro cílovou zem devastující. Tomu je potřeba se společně bránit.

Právě možnostem spolupráce při čelení hybridnímu působení se bude věnovat dnes začínající konference v Praze. Účastníci se v diskuzích zaměří na možné nástroje pro čelení těmto stále sílícím hrozbám, které jsou na úrovni EU nyní vytvářeny. Řeč bude o dvou konkrétních nástrojích - tzv. hybridním toolboxu, tedy souboru nástrojů EU, který poskytne rámec pro koordinovanou reakci na hybridní kampaně, a tzv. FIMI toolboxu, souboru nástrojů proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování. Právě vznik těchto prostředků má za cíl posílit bezpečnost a odolnost všech unijních zemí. Diskuze se dále zaměří na spolupráci NATO a Evropské unie, hybridní působení ze strany Ruské federace, a to nejen v kontextu probíhající války proti Ukrajině, Čínské lidové republiky či na možnou spolupráci s vybranými zeměmi Východního partnerství. Účastníci budou diskutovat o způsobech, kterými by mohla EU pomoci podpořit tamní demokratická zřízení, občanskou společnost a nezávislost médií.

Mezi řečníky a hosty se zařadí přední odborníci jak ze státní správy, tak z akademické a soukromé sféry nejen z České republiky, ale také dalších států EU. Účastnit se budou i zástupci mimounijních zemí - konkrétně Ukrajiny, Moldavska či Gruzie, které mají s hybridním působením mnoho zkušeností, a to zejména ze strany Ruska. Na konferenci zavítají také delegáti z Evropského centra excelence pro čelení hybridním hrozbám sídlícího ve finských Helsinkách, renomované organizace vytvořené pod společnou záštitou EU a NATO.

Názorný příklad hybridního působení nemusíme hledat daleko. Ruskou bezprecedentní a neospravedlnitelnou agresi vůči Ukrajině doprovází rovněž intenzivní působení Ruska v informační doméně. Dochází k úmyslnému šíření lživých či zmanipulovaných proruských narativů v rámci dezinformačních webů a sociálních sítí. Ty mají za cíl podkopat důvěru v české a unijní demokratické instituce, rozdělit společnost, šířit oficiální prohlášení ruské strany a oslabit naši podporu Ukrajině. Součástí ruského hybridního působení, které současné ruské agresi předcházelo, bylo ale i omezené využití ozbrojeného násilí, jako v případě ilegální anexe Krymu či podpory aktivit loutkových režimů v regionech na východě Ukrajiny pod kontrolou Moskvy. Hybridní kampaně je nutné brát o to vážněji, že v konečném důsledku mohou vyústit v samotnou vojenskou agresi. S dlouhodobým hybridním působením ze strany nejen Ruska, ale i Číny a dalších zemí mají bohaté zkušenosti i další státy Evropy, stejně jako Evropská unie jako celek.

Právě komplexní povaha hybridních hrozeb vyžaduje spolupráci pro posílení naší odolnosti a schopnosti proti těmto hrozbám bojovat. Evropská unie je klíčovou platformou pro posílení naší schopnosti hybridní aktivity včas odhalit, adekvátně na ně zareagovat a v ideálním případě jim také v co největší míře předcházet. I z tohoto důvodu je čelení hybridním hrozbám na seznamu priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie.