Historie sbírek NGP sahá až do počátku 17. století, kdy se součástí sbírky Rudolfa II. stala legendární Růžencová slavnost Albrechta Dürera. Slavný obraz jako jeden z mála zůstal v Praze dodnes a patří mezi stěžejní díla galerijního fondu. Příběh samotné instituce se začal psát 5. února 1796, kdy se skupina významných představitelů vlastenecky zaměřené české šlechty společně s několika vzdělanci z řad měšťanů rozhodla pozvednout upadající veřejný vkus. Vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění, jež záhy založila hned dvě instituce, které Praha do té doby postrádala - Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu.

Roku 1902 přibyla další významná instituce - Moderní galerie Království českého. Začala budovat sbírku současného umění 19. a posléze i 20. století - z tehdejší doby pocházejí nákupy děl Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského, Vojtěcha Preissiga, Jana Preislera a později také Josefa Čapka nebo Emila Filly. Moderní galerie existovala až do roku 1942, kdy byla sloučena s Obrazárnou. Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se v roce 1918 proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Jejího vedení se v dalším roce ujal Vincenc Kramář, který ji proměnil v moderní, odborně spravovanou veřejnou galerii. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly pod jeho vedením položeny základy slavné francouzské sbírky, jejíž vznik podporovali vrcholní představitelé československého státu Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Podařilo se pro ni získat díla zcela zásadního významu, jejichž autory byli Eug?ne Delacroix, Camille Corot, Claude Monet, Paul Cézanne, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, Pablo Picasso, André Derain či Auguste Rodin.

Sbírky Národní galerie v průběhu staletí putovaly po rozličných místech v Praze. Dnes instituce spravuje v hlavním městě šest budov - Klášter sv. Anežky České, Šternberský palác, Schwarzenberský palác, Salmovský palác, palác Kinských a Veletržní palác; krátkodobé výstavy pořádá také ve Valdštejnské jízdárně, jež patří Senátu Parlamentu ČR.

NGP zve k oslavám 226. výročí, připraven je bohatý doprovodný program. Vedle množství komentovaných prohlídek budou představeny krátké komentáře k vybraným dílům z expozic ve Veletržním paláci, v Klášteře sv. Anežky České pak návštěvníci poodhalí napínavé příběhy, které v sobě slavné obrazy jako zmíněná Růžencová slavnost ukrývají, nebo co mohou tato díla sama "zažít". Ve Šternberském paláci se zájemci dozví, proč se v 17. století v Itálii o krajině snilo, zatímco Holanďané ji přetvářeli, jaký je rozdíl mezi idylickou, heroickou krajinomalbou a topograficky věcným popisem i jaké důvody vedly k tomuto odlišnému pojetí.

Vstup do sbírkových expozic (Staří Mistři I, Staří Mistři II, Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200?-?1550, 1796?-?1918: Umění dlouhého století, 1918?-?1938: První republika + výstava Digitální blízkost) je 5. a 6. února (od 10 do 18 h) pro návštěvníky zdarma.