Podle informace webu Aktuální zprávy veřejnost i političtí reprezentanti si kladou otázku, zda je vůbec prezident Zeman po zdravotní stránce schopen dál vykonávat svůj úřad. A momentálně i to, jestli podepsal či nikoli povolební svolání Poslanecké sněmovny.

Na základě tohoto dokumentu se schůze nově zvolené Sněmovny měla svolat na 8. listopadu. To je ovšem nejzazší termín, během kterého se Sněmovna sejít jednoduše musí. A to i bez potvrzení prezidenta.
Schůzi svolává, pakliže je opět zvolen, bývalý předseda sněmovny. Projednává se několik důležitých bodů, jako je ustanovení mandátového a imunitní výboru, volba předsedy, stanovením počtu místopředsedů a jejich volbou. Na závěr se zřizují výbory.

Co bude s prezidentem i s Evropou dál?

Prezident Zeman navíc musí někoho pověřit sestavením nové vlády. Je otázkou, zda to bude šéf nejsilnější strany nebo lídr vítězné koalice. Prezident Zeman již dříve avizoval druhou možnost. Andrej Babiš však, jakožto klíčová osobnost strany ANO, která skončila ve velbách druhá, zřejmě nemá šanci sestavit vládu, která ve Sněmovně získá důvěru.

Nyní se tak republika nachází v obtížné situaci. Prezident Zeman ztrácí svůj vliv, a to podle mnohých nejen v Česku, ale i v rámci celé střední Evropy. V evropském kontextu je Miloš Zeman znám především jako prorusky orientovaný státník. Co přinese jeho oslabení?

Experti varují, že Evropa se momentálně prakticky ocitá v klíčovém boji za udržení demokracie. Proruská propaganda má přitom svoje hlasatele nejen v Česku v osobě Miloše Zemana, ale i na Slovensku. Již dříve se hovořilo i o tom, že na Slovensku Moskva podporuje neofašistická hnutí i polovojenské jednotky. Ty se svou příslušností k Rusku netají.

Vakcíny i plyn jako nástroj ruské manipulace

Je tak otázkou, jakým způsobem se bude snažit Rusko znovu nabýt svou moc Evropě, potažmo přímo v Česku a na Slovensku. Již dříve polarizovaly Evropu ve velké míře vakcíny proti koronaviru a ruský Sputnik V se bez nadsázky stal novým nástrojem diplomacie.

Rusko v momentální situaci používá jako vysoce účinnou politickou zbraň dodávky plynu. Aktuálně tak například Maďarsko společně s Chorvatskem podepsalo dohodu o dodávkách právě ruského zemního plynu. Vliv Ruské federace tedy v současné době posiluje významně.

Problém tkví však v tom, že Evropa rozhodně není v postoji vůči ní jednotná. Neshodnou se ostatně ani tuzemští politici. Část politického spektra u nás se proti ruské agresi vůči Ukrajině i výraznější přítomnosti Ruska ve střední a západní Evropě z pochopitelných důvodů ostře vymezuje.

Debaty o ruském plynu nabyly na intenzitě v okamžiku, kdy Rusko oznámilo dokončení plynovodu Nord Stream 2.

Jak bude Evropa řešit závislost na ruském plynu?

Evropa se jednoznačně bez ruských dodávek plynu nedokáže obejít. Nejde přitom pouze o plyn, ale i o ropu. Pokud by dokázaly evropské země přejít na jiný zdroj energie, ruský vliv by znatelně oslabil. A samozřejmě by se snížil i přísun financí pro ruský vojenský aparát. Rusku tato vstřícnost evropských států daná energetickou závislostí umožňuje sekundárně podnikat příslušné vojenské kroky a chovat se do velké míry agresivně.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš však upozornil na to, že plyn je i pro Rusko vysoce potřebný, a to z ekonomického hlediska. Pomyslnou odvetou za chování Ruska jsou tak sankce, které citelně zasahují ruskou ekonomiku. Významným ruským podnikům byl již v minulosti znemožněn přístup na zahraniční finanční trhy.