"Důvodem je především skutečnost, že lidé v obavách z nákazy méně vyhledávali služby akreditovaných dluhových poradců, advokátů či notářů, kteří mohou insolvenční návrhy sepisovat," potvrdil ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Někteří dlužníci navíc vyčkávají, zda nedosáhnou na podporu v rámci státních opatření na záchranu ekonomiky. "Svou roli hrají i velkorysá pravidla odkladu splátek bankám a splátkovým společnostem" doplňuje Šmejkal.

Pokles počtu návrhů na oddlužení je však podle odborníků jen dočasný. S tím, jak se situace začne vracet do normálu, bude opět žádostí o vstup do insolvence přibývat. Vliv na to může mít i změkčení pravidel pro oddlužení, ke kterému kvůli krizi způsobené epidemií koronaviru přistoupili zákonodárci. Například u OSVČ tak nově není pro vstup do oddlužení nutný souhlas věřitelů.

K lidem, kteří se na dluhové hraně pohybovali už před vypuknutím pandemie, by v závěru roku navíc mohla přibýt také první vlna těch, kteří neustojí přicházející ekonomickou krizi. "Nikdo nechce jít rovnou do insolvence. Lidé v problémech si nejdříve začnou postupně půjčovat peníze. Některým z nich úvěry skutečně pomohou těžké období přečkat, jiní však roztočí dluhovou spirálu natolik, že se z ní už nedokážou dostat. I to ale zpravidla trvá nejméně několik měsíců," vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Pokud by hospodářská krize v důsledku opatření přijatých proti šíření pandemie trvala delší dobu, mohla by se podle Valáška dostat do pozice dlužníka dokonce i část stávajících věřitelů. "Každý, kdo dnes podniká, ví, v jak složité pozici věřitelé jsou. Na jedné straně musí na základě nařízení státu vyjít dlužníkům vstříc s odkladem splátek či nájmů, na druhou stranu ale mají sami závazky, které většinou přetrvávají," upozorňuje Valášek.

V případě, že by se v jednom časovém období sešla vlna insolvenčních návrhů, které lidé nyní odložili, s těmi, jež kvůli ekonomické krizi teprve vzniknou, mohlo by to také znamenat další zátěž pro soudy. Ty se již vloni musely vypořádat se skokovým nárůstem oddlužení v souvislosti s novelou insolvenčního zákona a některé z nich byly dokonce nuceny prodloužit lhůty pro zpracování insolvenčních návrhů. Pomoci by v tomto ohledu mohla digitalizace, ta však v českém soudnictví ze strany Ministerstva spravedlnosti postupuje pomalu.

Také insolvenční správci by podle Valáška uvítali více možností, jak ve vztahu k dlužníkům, věřitelům, soudům a dalším účastníkům insolvenčních řízení provádět více úkonů elektronicky. Ačkoli příslušná technická řešení již existují, legislativa nadále v řadě případů upřednostňuje osobní jednání. "Příkladem za všechny je vzdělávání v oblasti finanční a dluhové gramotnosti, které může v rozsahu až 100 hodin nařídit uchazečům o oddlužení soud jako prevenci dalšího předlužení. V praxi jde však o mrtvé ustanovení, protože specializované poradny, jež by měly vzdělání poskytovat, na tyto aktivity nemají ani kapacity ani peníze. Přitom by stačilo zavést elektronické kurzy, jako je to dnes už běžné u školení bezpečnosti práce, požární ochrany a v řadě dalších podobných případů," uzavírá Valášek.