"Většina Pražanů dnes umírá v nemocnicích a za okolností, které nejsou přiměřené úrovni poznatků současné medicíny a moderní sociální péče. Lepší provázení během posledních dnů přitom potřebují umírající i pozůstalí, aby se dokázali se smrtí blízkého člověka lépe vyrovnat. Díky špičkovým expertům jsme dali dohromady detailní plán, jak podobu umírání v Praze změnit. Chci, aby měl každý Pražan možnost prožít své poslední dny důstojně, v klidu, bez bolesti a tak, jak si bude sám přát," řekla radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.

Expertní tým vyšel z první analýzy paliativní péče v Praze. Z 12 tisíc lidí, kteří v hlavním městě každý rok zemřou, téměř dvě třetiny umírají v nemocnicích. Doma zemře v Praze jen čtvrtina lidí, což je pod mezikrajovým průměrem, a 1,5 % lidí zemře v hospici. Specializovanou paliativní péči potřebuje v závěru života 20 až 30 % lidí, dnes se k ní ale v Praze dostane jen méně než 10 % pacientů. Do pěti let chce hlavní město umět zajistit specializovanou péči pro tři čtvrtiny těchto umírajících, a to do 48 hodin.

Pro umírající bez potřeby specializované péče pak Praha plánuje zlepšit podporu neformálních pečujících, nejčastěji příbuzných. Těm by měli být k ruce při náročném úkolu poskytovatelé obecné paliativní péče, jako jsou praktičtí lékaři, domovy pro seniory či agentury domácí zdravotní péče. U těchto pracovníků chce Praha navýšit kompetence, aby nemuseli jako dnes pacienty odesílat na akutní lůžka nebo do hospiců.

"Pro zajištění důstojného závěru života Pražanů nepostačí jen podporovat mobilní hospice nebo otevřít nové oddělení paliativní péče. Hlavní výzva dnešní doby je neztratit ze zřetele provázanost celého systému zdravotních a sociálních služeb a podporovat ta řešení, která umožní co nejlépe využít dostupné zdroje. Koncepce sleduje právě tento cíl a já věřím, že již brzy přinese konkrétní změny, které lidem pomůžou - pacientům i poskytovatelům péče. Jsme velmi vděční všem jednotlivcům a organizacím, kteří se na přípravě koncepce podíleli. Díky jejich práci se nejedná o teoretický dokument, ale poměrně ambiciózní plán, jak v Praze změnit podmínky pro poskytování péče v závěru života, který reflektuje přednosti i slabiny Prahy z pohledu mnoha relevantních služeb," shrnul ředitel Centra paliativní péče a psycholog Martin Loučka.

"Za jednoho ze dvou pražských poskytovatelů domácí specializované paliativní péče, který poskytuje zdravotní služby s dostupností lékaře a sestry 24 hodin denně 7 dní v týdnu, mohu konstatovat, že rozvoj paliativní péče v nemocnicích je velmi znát na prudce narůstajícím počtu žadatelů jak o domácí hospic, tak o návštěvní službu ambulance paliativní medicíny. Paliativní péče rozhodně začíná v nemocnici - zde se nemocný a jeho nejbližší dozvídají, že onemocnění je závažné, že pravděpodobně zkrátí život nemocného a u části nemocných, že se se toto vše odehraje v krátkém časovém horizontu, řádově týdnů. Zavádění včasné paliativní péče, kterou nově vzniklá koncepce podporuje, má tedy reálnou šanci na zvýšení povědomosti odborné i laické veřejnosti o možnosti hospicové péče v závěru života. Velmi vítáme aktivitu Magistrátu hlavního města Prahy, která navazuje na rozvoj paliativní péče v nemocnicích, a podporu rozvoje paliativní a hospicové péče na všech jejích úrovních. Bude-li se dařit naplňovat opatření obsažená v Koncepci rozvoje paliativní péče v Praze, více pacientů dostane tu péči, kterou potřebují a o kterou stojí," doplnila Irena Závadová, členka expertní skupiny a primářka Domácího hospice Cesta domů.