Vláda může podle zákona o životním a existenčním minimu tyto částky zvýšit v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud příslušný index v rozhodném období (tzn. od posledního zvýšení) přesáhne 5 %. Tato podmínka byla splněna již v roce 2014 a nyní sledovaný index dokonce přesáhl 13 %. Valorizaci životního a existenčního minima je možné uskutečnit též v mimořádném termínu, a právě této možnosti bylo vzhledem k současnému prudkému růstu spotřebitelských cen využito.

Co je to životní a existenční minimum
Existenční minimum je hranicí peněžních příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní a existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení.

Od životního minima se odvozují některé dávky státní sociální podpory závislé na výši příjmů. Jde například o přídavek na dítě a porodné nebo dávky pomoci v hmotné nouzi, což je doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc či příspěvek na živobytí. Významnou roli hraje rovněž v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky.

Jak se zvýší životní a existenční minimum?
Podle návrhu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) dojde ke zvýšení životního minima pro jednotlivce o 450 Kč na 3 860 Kč měsíčně. U rodiče samoživitele s jedním dítětem do 6 let by životní minimum společně posuzovaných osob po zvýšení vzrostlo celkem o 640 Kč na 5 520 Kč. U čtyřčlenné úplné rodiny s dětmi ve věku například 8 až 10 let se zvýší o 1 340 Kč na 11 590 Kč.
Existenční minimum poroste o 290 Kč na 2 490 Kč.

V souvislosti s navrhovanou úpravou částek životního minima je možné v roce 2020 předpokládat zvýšené náklady v rozsahu cca 390 milionů Kč, z toho na dávky pomoci v hmotné nouzi 310 milionů, na dávky státní sociální podpory 80 milionů Kč. Zvýšené výdaje budou pokryty z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí.