Začněme tedy zmiňovaným klipem Vosy, který má v současné době téměř 33 milionů zhlédnutí na youtube a sledovaností předčil většinu hitů nejpopulárnějších českých interpretů. Lze sice namítnout, že se jedná o písničku pro děti, ale i těch je plný internet a přes to se Vosy prodraly konkurencí. Kromě toho, cílové skupině předškoláků pro niž je projekt určen, tvorbu vybírají především jejich rodiče. Tudíž se dá bez nadsázky říct, že písnička oslovila nejen ty nejmenší, ale i početnou skupinu třicátníků. Jako svoji hymnu ji dokonce používá jeden hokejový klub z Kolínska a nebo ji zpívají chlapi nad pivkem v hospodě. To sice jistě záměr tvůrců nebyl, ale i taková popularita je může těšit. Hudbu složil Petr Gunter a text je z pera autorky Simony Votyové, která za celým projektem stojí. Vosy ale nejsou jedinou sledovanou písničkou, do žebříčku nad deset milionů zhlédnutí se jich od Čiperků řadí hned několik.

Sympatické na celém projektu je nejen to, že dětem zpívají děti, nikoliv převlečení dospělí hrající si na diblíky a smíšky, ale hlavně se nejedná o žádný marketingový tah a kalkul. Jak celý nápad vznikl, je zajímavý příběh, který svědčí o tom, že když se člověk rozhodne riskovat a dělá něco srdcem, úspěch nečeká daleko.

Celé to začalo v roce 2002, kdy si dvě kamarádky - Simona Votyová, autorka dětských knížek a Alice Koniakovská, učitelka ve školce řekly, že dětská hudební scéna za moc nestojí a samy bez jakýchkoliv zkušeností vymyslely muzikál Dalmatin Barvička. Investovaly do něj veškerý svůj čas i peníze a posléze s ním objížděly divadla po republice. Na jedno představení přišel tehdy s malou dcerou i Daniel Landa s manželkou Mirjam. Té se zhudebněné dílko velice líbilo a pár měsíců na to ho od autorek koupila. Z Dalmatina Barvičky se stal Bílý dalmatin, několik let se hrál v divadle Kalich a dokonce s ním režisérka vyrazila do USA na Broadway.

Zhruba deset let na to si dámy Simona s Alicí řekly, že dětská hudební scéna se stále nikam neposunula a rozhodly se, že se dají opět do práce. Ke spolupráci přivzaly hudebníka Jirku Vopavu a společně začali tvořit. Zvláštním paradoxem je, že právě Vopava se nedávno stal novým členem ve skupině Daniela Landy, byť Landovi tentokrát s projektem Čiperků nic společného nemají.

Čiperkové vznikli před pěti lety a hlavním cílem tvůrců bylo udělat pro svoje tehdy malé děti zábavné písničky. Svoji tvorbu pověsili na youtube a najednou se strhla nečekaná vlna sledovanosti. Po té se začali ozývat sami pořadatelé různých akcí a požadovali, aby u nich tato osmičlenná dětská kapela vystoupila. Trojice tvůrců o to nejdřív nestála, ale nakonec se rozhodli, že to zkusí. Od té doby Čiperkové vystupují ročně zhruba na stovkách akcí po celé republice, v divadlech, kulturácích, ale i na letních festivalech. Původně zpívali na playback, ale postupem času se skupina vypracovala a slyšet je můžete už živě. V roce 2020 mají připravenou novou šou. Tu pro ně vytvořil choreograf J.K. Sanchez, který spolupracuje např. i s Benem Cristovaem. Jak se jim to povedlo se můžete přesvědčit na některých jejich koncertech sami. Kde se konají naleznete na jejich webových stránkách www.ciperkove.cz a nebo na facebooku.