"Rostoucí počet starších občanů má dramatický vliv na makroekonomický vývoj společnosti. Demografická změna vytváří tlak na náklady na zdravotní péči a důchodový systém. Tyto faktory jsou již sice součástí veřejné diskuse, ovšem vyžadují ještě větší pozornost," zdůvodňuje Jens Becker, generální ředitel Bayer pro Českou republiku a Slovensko, proč se Bayer zajímá o postoje mladých lidí narozených v letech 1980 až 2000 k této problematice.

Většina mladých jako stáří vnímá až věk 70 let a výše
Celých 32 % dotázaných mladých lidí považuje za bránu ke stáří věk 70 let. Druhým nejčastěji uváděným věkem (26 %) pak byla šedesátka. "Zásluhu na tom má více faktorů. Umožnil to pak především značný rozvoj zdravotnictví, dostupnost specialistů a také vyšší informovanost o lepší životosprávě," podotýká Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida, která si klade za cíl pomáhat seniorům stát se samozřejmou, sebevědomou a respektovanou součástí společnosti.

Trendem mladých je zdravý životní styl, nepodceňují ani preventivní prohlídky
Jak vyplynulo z průzkumu, mladí lidé zdravěji žijí nebo se o to alespoň snaží. Více jak polovina z nich (61 %) uvedla, že pravidelně jí ovoce, zeleninu a také se snaží konzumovat vyváženou stravu
(50 %). Zhruba třetina mileniálů pak pravidelně sportuje. Přesto se 3 z 10 dotázaných přiznali, že pijí alkohol a 23 %, že kouří. Obojí je více frekventované u mužů.

Není to ale jen životospráva, kterou mladí předchází nemocem. Za důležité považují také preventivní prohlídky, na které chodí zhruba polovina z nich. 88 % žen alespoň jednou ročně navštíví gynekologa, 8 z 10 dotázaných chodí pravidelně k zubaři a 73 % respondentů alespoň jednou za dva roky navštíví praktického lékaře. Prevenci pak ve větší míře věnují pozornost ženy (63 % ku 40 %).

Jens Becker, generální ředitel společnosti Bayer pro Českou republiku a Slovensko, považuje zdraví za prvořadou hodnotu, která je důležitá pro plnohodnotný a dlouhý život. "Kvalita našeho života v důchodovém věku je ovlivněná způsobem, jakým jsme žili v našem mladém věku. Bayer vnímá projekt "Zdravé stárnutí" jako součást svého poslání, prostřednictvím kterého poukazujeme na to, že bez ohledu na počet prožitých let, život může být naplněný a uspokojující a jeho kvalita závisí na našem vlastním postoji."

Mladí lékařům věří. 9 z 10 hodnotí zdravotní péči jako dobrou a dostupnou
Pokud už mladí lidé onemocní, 30 % z nich jako první zkusí alternativní formu léčby. Nezabere-li, obrátí se na lékaře. Tato varianta je mnohem populárnější u žen (41 % ku 19 %). Téměř identický počet (29 %) respondentů se pak na lékaře obrátí ihned. Ani samoléčba však není výjimkou. Celých 21 % respondentů uvedlo, že se léčí sami běžně dostupnými přípravky z lékáren, přičemž experty na tuto léčbu jsou především muži (29 % ku 16 %). Co se týká kvality zdravotní péče, 92 % dotázaných hodnotí tu současnou jako dostupnou a 6 z 10 si myslí, že za třicet let, kdy zhruba čeká odchod do důchodu je, bude dokonce ještě lepší než nyní.

Jedna třetina si myslí, že do důchodu nepůjde. Přesto své výhledy vidí optimisticky
Přestože se 1/3 dotázaných domnívá, že jich se již důchod týkat vůbec nebude, nakonec 60 % uvedlo, že si myslí, že v případném důchodu stráví do deseti let života. 46 % věří, že si na penzi bude užívat patnáct a více let.

3 z 10 mileniálů se ve stáří bojí především ztráty samostatnosti, ale také zdravotních problémů a mezi častými odpověďmi ještě rezonovala osamělost (15 %) a nedostatek financí (14 %). Strach naopak tato generace nemá z případné nudy, pobytu v domově důchodců, ztráty úcty nebo ztráty orientace v moderních technologiích. "Jak dále vyplynulo z průzkumu, polovina mladých lidí očekává, že prožijí stáří aktivněji než jejich prarodiče. Dvě pětiny si dokonce myslí, že budou aktivnější než jejich rodiče. To zní optimisticky a je to dobře. Optimismus je totiž nejlepším zdrojem životní energie," dodává k průzkumu Jiří Hrabě ze sdružení Elpida, která realizuje projekty na podporu aktivního života seniorů.