Česko se svým 48% podílem elektřiny vyrobené z uhlí více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 %). S loni vytěženými 39 miliony tun je také třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 mil. tun) a Polsku (58 mil. tun). "Uhlí se těží v 41 evropských regionech ve 12 státech EU. V Česku jde navíc jak o hnědé, tak i černé uhlí, to máme společné pouze s Německem, Polskem a Rumunskem," uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Kvůli blížícímu se útlumu těžby věnuje Evropská komise uhelným oblastem od roku 2017 zvýšenou pozornost. Potřebují totiž nejen technickou pomoc při změně hospodářství, ale často i celkovou proměnu kvůli jejich strukturálnímu zatížení.

Historické zatížení hnědouhelných regionů
Hnědé uhlí se těží zejména ve střední a jihovýchodní Evropě, západní státy jsou zase bohaté na černé uhlí. Černouhelné a hnědouhelné regiony tak mají odlišnou minulost i současnost, ať už jde o vzdělání, ekonomickou situaci obyvatel či zdravotnictví. Analýza projektu Evropa v datech ukazuje, že pro hnědouhelné regiony - typicky země bývalého východního bloku - je charakteristický vysoký podíl lidí se středoškolským vzděláním (60 % k roku 2018). Lidí s vysokoškolským vzděláním je naopak více na Západě, tedy v černouhelných regionech (34 %), anebo v regionech států, které uhlí vůbec netěží (35,5 %).

To by však mohlo při budoucí ekonomické transformaci hnědouhelných regionů představovat problém. "Přirozenou cestou k růstu prosperity je vyšší kvalita a přidaná hodnota. To se neobejde bez vzdělanějších lidí, regiony s nižší vzdělaností jsou tak ohroženy dlouhodobým zaostáváním. V českých uhelných regionech se proto vyplatí dlouhodobě zvyšovat vzdělanost, lákat talenty a zlepšovat infrastrukturu i kvalitu života při relativně nižších nákladech na život," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podle vícerozměrové analýzy se na hnědouhelné regiony silněji váže i materiální deprivace, riziko chudoby a sociálního vyloučení.

Chudoba trápí nejvíce hnědouhelné oblasti
Právě v hnědouhelných regionech žije největší podíl lidí trpících materiální deprivací (16 % v roce 2018) oproti černouhelným regionům (5,2 %) a regionům netěžících uhlí (3,2 %). "Jejich obyvatelé si častěji nemohou dovolit buď zaplatit neočekávané několikatisícové výdaje, jíst obden maso nebo jeho náhražky, dostatečně vytápět domov či pořídit rodině alespoň týdenní dovolenou. Také si častěji nemohou dovolit pračku, mobilní telefon, televizi, osobní automobil, anebo hradit náklady spojené s bydlením, úvěry nebo leasing," vysvětluje Jan Krupička z Evropy v datech. Vůbec nejsilněji se materiální deprivace a riziko chudoby váže na zemědělské regiony, projevuje se ale právě i v oblastech těžby hnědého uhlí ve východní Evropě.

Regiony s hnědým uhlím vedou v úmrtnosti
Příslušnost k bývalému východnímu bloku souvisí i s úmrtností. "Bývalý východní blok na tom byl dlouhá léta podobně. V těžkém průmyslu nastalo budování a lámání rekordů, k tomu se vázal i životní styl, například kouření. Ze znečištění nebylo úniku, odejít jsme nemohli. V současnosti odcházející generace byla poválečná, neminula ji tedy nadšená chemizace v 50. letech i později," říká lékařka Eva Rychlíková ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Ještě v roce 2017 na hnědouhelné oblasti připadalo průměrně 12,5 úmrtí na 1000 obyvatel. V černouhelných a neuhelných oblastech to bylo "jen" zhruba 10,8. Vazbu na chudobu a nízkou vzdělanost má také úmrtnost kojenců, která je ve východní části Evropy vyšší. V uhelných a neuhelných regionech se ale postupně srovnává na historicky nejnižší úroveň v rozmezí 3,5 až 4 úmrtí na 1000 narozených.