Výstava je umístěna na střešní zahradě Národního zemědělského muzea v Praze a představuje prostřednictvím dvou desítek panelů jedinečnost Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Věnuje se nejen samotnému plemenu starokladrubského koně, ale také historii hřebčína a zdejší komponované krajině, kterou utvářely potřeby chovu ušlechtilých kočárových koní. Povýšení hřebčína na dvorní hřebčín Rudolfem II., které proběhlo právě před 440 lety - roku 1579, znamenalo zásadní impuls pro chov starokladrubského koně, plemena s charakteristickým klabonosem, který byl určen pro ceremoniální účely.

Spolu s chovem koně se začala psát i historie jedinečné krajiny v okolí hřebčína. Unikátní krajinná kompozice plná pastvin, symetrických cest, alejí a slepých ramen Labe, doplněná střídmou klasicistní architekturou stájí, jízdáren a hospodářských budov byla v roce 2018 nominována Českou republikou na seznam světového dědictví UNESCO. Pro svou ojedinělost je starokladrubský kůň zahrnut do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat. "S Národním hřebčínem Kladruby spolupracujeme dlouhodobě a jsme rádi, že můžeme také našim návštěvníkům představit krásu starokladrubských koní a staletou historii tohoto výjimečného hřebčína," říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Panelovou výstavu připravil Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Jeho ředitel Jiří Machek k tomu dodává: "Naším úkolem je řádně pečovat vedle starokladrubského koně také o historický areál hřebčína. V poslední době se nám podařilo dokončit investiční akce, jež významně zlepší služby v oblasti turistického ruchu pro návštěvníky a přispějí k revitalizaci samotného areálu, který kandiduje na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO."