Nejzkušenější paralukostřelec si na devátém Mistrovství světa prožil krušné chvíle, kdy v úterní kvalifikaci skončil až na 12. pozici. Hlavou mu proběhly myšlenky z Mistrovství světa před dvěma lety v Pekingu: "Vzpomněl jsem si hned během kvalifikace na Peking, který nebyl úplně ideální. Věděl jsem, že jsem moc chtěl, což není dobře a připomněla mi to hlavně moje hlava a tělo. Naštěstí mi to přineslo dobrou pozici do eliminačních soubojů."

Paralympionik měl čas na změny: "Dva dny jsem přemýšlel, co zlepšit. Na tréninku jsem upravil luk a přineslo to ovoce. Byl čas to vyzkoušet, abych to zvládnul."
Úroveň závodníků se totiž rok od roku zvyšuje: "Vyhoupla se a překvapila mě Čína. Neměl jsem o nich vůbec přehled. Už to není jen o Davidovi, Turkovi, ale jiné státy vycházejí čím dál výš. Mají tréninkové nasazení a pracují s kvalitními trenéry v příslušných centrech se zajištěnými podmínky."

Drahonínský ve čtvrtek při eliminačních soubojích narazil nejdříve na jihoafrického Shauna Andersona, který ho výsledkem 130 bodů neohrozil, íránec Majid Kakoosh podal nejlepší výkon za jeho kariéru se 138 body, přesto na zkušeného českého závodníka nestačil. Turecký Naci Yenier si vybral špatnou chvilku a prohrál 123:144. V boji o finále se rozhodovalo s Bahattinem Hekimoglu, s nímž se již potkal dvakrát za poslední rok ve finálovém souboji: "V eliminacích je každý soupeř rovnocenným partnerem. Přestřelil mě ten lepší, což je východnější varianta než když bych si řekl, že jsem něco pokazil. Bahattin je výsledkem systémové práce tureckého týmu. Sám hodně trénuje, je to sympaťák."

V poslední sadě měli oba lukostřelci stejný součet bodů. Co se mu v tuto chvíli honilo hlavou? " Já si řekl, že stačí střelit třicet bodů, tak neprohraju. Ale ani nevyhraju. Akorát Bahattin si řekl to samé a rozdíl mezi mnou a jím bylo, že on to udělal a vyhrál. Já střelil 28 a prohrál, " usmívá se.

Ikona české lukostřelby upozorňuje na situaci, jak ostatní státy jdou výkonnostně dopředu: "Trénují spolu, hecují a rozvíjí se. Když nebudu mít s kým trénovat, je to velké mínus. Vidím, že svět letí dál a tím pádem musím taky pracovat intenzivněji. Vytvořila se tady propast a já nevěřím, že v České republice se to do budoucna bude lépe vyvíjet, např. zaplatí se kvalitní trenér a udělá se profesionální tým, který bude vyhledávat talenty, s námi pracovat, a věnoval by se tomu čas a peníze, jako je to jak na východě i na západě."

Sám uznává, že je velmi důležitá kvalitní pomoc na závodech:"Díky projektu DD ParaArchery jsem začal spolupracovat s Jakubem Ečerem z Liberce, který sem jel se mnou jako asistent a nikdy na tak velkých závodech nebyl. Má na tom velkou zásluhu, že jsem tak dobře střílel. Moc nemluvil a když mluvil, tak jen v tu chvíli, kdy měl, aby mě podpořil. Jen si budu muset zvykat na jeho pozdrav na metě, abych to nespletl," směje se.

Odpoledne čekala Drahonínského soutěž mix týmů se Šárkou Musilovou: "Šárka, když střílí se mnou, střílí vždy velmi slušně. Zvládla to skvěle. Číňani nám sice uzavřeli cestu do zlatého finále, když nás porazili o dva body, ale o to se budeme víc koncentrovat na sobotní boj o třetí místo."

Oba se dostali mezi čtyři mix týmy, které získaly kvalifikační kvótu na Paralympijské hry do Tokya 2020, pro Drahonínského je to již čtvrtá Paralympiáda v kariéře: " Spadl mi kámen ze srdce, nebylo to jednoduché. Těším se na dva souboje, kde můžu vyhrát medaili. Bude to taková třešnička na dortu."