Zatímco v letošním roce ještě těží systém zdravotního pojištění z výrazného hospodářského růstu (zejména rostoucích platů v soukromé i veřejné sféře v roce 2018), v roce 2020 už se očekává vliv probíhajícího zpomalení ekonomiky. Celkově se očekává v příštím roce v systému zhruba o 19 miliard navíc oproti letošku.

"Růst příjmů o 6 % může vypadat příjemně, jenže jen na průběžnou inflaci, postupné stárnutí populace a rozvoj medicíny je třeba nárůst okolo 3-4 %. Z 19 miliard by mělo jít víceméně rovnoměrně kolem 13 miliard do jednotlivých segmentů, I nadále budeme muset více zohledňovat nemocnice s akutní lůžkovou péčí a také dávat bonusy v regionech s menším pokrytím," popisuje Ladislav Friedrich, prezident SZP.

"Na mimořádné změny plánujeme asi 6 miliard, z nichž zhruba 2,5 miliardy půjde na léky a léčiva a 780 milionů na drahé terapie, například genovou, což souvisí i s aplikací § 16. Evidujeme také až miliardové požadavky na vyšší náklady související s dopravními výkony, například dopravní a záchrannou službou, a další nárůsty," dodává prezident SZP.

Zdravotnictví se v roce 2020 a dál bude potýkat se dvěma negativními trendy. Na jedné straně to bude zpomalující ekonomika (s tím související klesající zaměstnanost a méně rostoucí platy). Na straně druhé pak stárnutí populace, nové drahé terapie, legislativa, která mnohdy nereflektuje budoucí náklady systému, a částečně i neefektivní rozložení zdravotnických služeb. Naopak pro zásadnější zvyšování efektivity systému schází širší politická shoda.

Celkové náklady na zdravotnictví přitom rostou velice rychle. Z 216 miliard korun v roce 2011 by se mělo v příštím roce stát už 344 miliard. Dalším trendem je zmenšující se rozdíl mezi příjmy a výdaji pojišťoven, který např. v letošním roce činí již jen 4 miliardy. Dalším dlouhodobým trendem je růst podílu peněz, které směřují do ústavní péče, coby největšího příjemce. Před dvaceti lety byl její podíl kolem 45 %, dnes už tvoří 55 % a nelze čekat, že by klesal. Naopak "dlouhodobá dvojka", náklady na léky, měl před dvaceti lety podíl 25 %, který nyní poklesl na zhruba 15 %. Do budoucna však už s úsporami na lécích tolik počítat nejde.