"Každý rozvrh je kompromis. Dobrý software však dokáže vytvořit rozvrh, který žáky a učitele udrží soustředěné a zbytečně je nevyčerpává nesmyslným řazením předmětů nebo přesuny," říká Doležel, CEO a spoluzakladatel Skolarisu, který se zkoumání a tvorbě rozvrhů věnuje i v rámci projektu nizozemské Univerzity v Twente.

Při tvorbě rozvrhů musí vedení školy zohledňovat celou řadu parametrů jako počet hodin, které náleží jednotlivým předmětům nebo nutnost přesouvat se mezi učebnami. Na řadě škol se přitom stále rozvrhy tvoří ručně. "Je to velmi komplexní proces, který představuje až týden práce pro několik lidí," říká Michal Krebs, pedagog ze základní školy v Lysé nad Labem, který se na tvorbě rozvrhů podílí. Tato "lístečková metoda" podle něj ovšem kromě časové náročnosti také často vede ke zmatkům a konfliktům v rozvrhu.

Důležitost kvalitního rozvrhu pro přístup studentů a učitelů zdůrazňuje i školní psycholožka Veronika Pořízková ze základní školy Vedlejší v Brně. "Není například vhodné řadit hodiny typu matematiky na sedmou ranní nebo na konec vyučování, kde je soustředění studentů slabší. Může to pak vést k nechuti a odporu k předmětu, na který třeba žák i má vlohy. Vyučování na sedmou bych pak zrušila úplně," říká.

Rozvrhy na vyšších stupních škol určují i umístění tříd na jednotlivé hodiny. Kvůli neustálým přesunům se pak často stává, že třída netráví mnoho času ve své kmenové učebně. "Pro žáky je důležité, aby měli třídu, ve které tráví čas, kterou si mohou vyzdobit a považovat za vlastní. Přispívá to ke způsobu, jakým školu vnímají a jak se s ní identifikují," popisuje Pořízková.

Dobrý software na tvorbu rozvrhů přitom podle Michala Krebse dokáže většinu z těchto překážek překonat. "Se softwarem od Skolarisu dokáže kvalitní rozvrh vytvořit jeden člověk během jednoho dne, přitom je bez konfliktů a podle zadaných parametrů," tvrdí. Ten pak také lze snadno upravovat podle aktuálních potřeb a změn.

Neochota používat rozvrhový software má mezi rozvrháři řadu důvodů. "Některé jsou objektivní, jako nedostatek financí. Mnohdy však jde jen o nějaký subjektivní předsudek typu že neexistuje software, který by to zvládl," líčí David Doležel. "Bohužel si neuvědomují, že podobný přístup vede ke zbytečnému snížení kvality života učitelů a co je důležitější, ke snížení kvality vzdělávání žáků."