Pěšky městem bez bloudění

Pěší pohyb je významnou, ale bohužel dosud poměrně opomíjenou součástí městské mobility. Pro pěší orientaci ve městě nyní slouží hnědé turistické směrovky v centru, které cílí především na návštěvníky města, nebo různorodé navigační směrovky a tabule na území jednotlivých městských částí. To chceme v rámci projektu Čitelná Praha změnit a po vzoru Londýna vybudovat jednotný systém. Klíčovými prvky tohoto systému v oblasti pěší navigace jsou obelisk kombinující mapu blízkého i vzdálenějšího okolí s údaji o významných cílech a jednoduchá směrovka s vyznačením hlavních směrů. A právě prototypy těchto informačních nosičů testujeme od loňského léta poblíž nové Štvanické lávky a tramvajové zastávky Holešovická tržnice.

"Pokračujeme v uživatelském testování nové tváře pražské navigace. Do hloubky jsme vyzpovídali místní i mimopražské návštěvníky, abychom zjistili, jak jsou pro ně nové mapy i směrovky čitelné a srozumitelné. Podle toho doladíme obsah i grafiku a vytvoříme jednolitý systém, díky kterému se lidé v Praze neztratí a budou chodit po Praze více a rádi. Pěší doprava je taky doprava," uvádí náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.

Během podzimu 2023 podrobil tým projektu Čitelná Praha pod vedením ROPID a v úzké spolupráci s dalšími organizacemi hl. města Prahy prototypy nových prvků mobiliáře uživatelskému testování. Prověřovali jsme srozumitelnost i praktickou využitelnost nových prvků i jejich dílčích částí. Jaká je preferovaná varianta natočení mapy a proč? Je uvádění docházkové vzdálenosti praktické v minutách, či metrech? Nebo jaká povrchová úprava umožňuje lepší čitelnost? Do výzkumu se přihlásilo téměř 350 zájemců, ze kterých jsme vybrali třicet respondentů reprezentujících všechny klíčové skupiny. Ptali jsme se uživatelů zastupujících různorodé potřeby, místních, turistů, dětí, důchodců, lidí s dočasným či trvalým pohybovým, zrakovým nebo jiným omezením, Čechů i cizinců. Zajímaly nás potřeby všech, stejně jako v každém z našich výzkumů.

"Obelisk a směrovka jsou novými navigačními prvky ve veřejném prostranství. Proto pro nás bylo také důležité zjišťovat, jestli tyto prvky vůbec zapadají do přirozeného pěšího pohybu lidí po Praze. Zjistili jsme, že tyto prvky pozitivně doplňují navigaci poblízkém okolí a dodávají tak lidem ujištění, že jdou správným směrem ke svému cíli," dodává Dominika Potužáková, vedoucí výzkumného týmu Bohemia design& research.

Hlavní zjištění

- Způsob natočení mapy podle pohledu diváka byl pro většinu respondentů přirozenější a umožňoval jim rychlejší orientaci a hledání cílů, oproti mapě natočené vždy severem nahoru.

- Údaj o délce chůze v minutách byl respondenty pozitivně přijat a preferován oproti uvádění vzdálenosti v metrech či kilometrech.

- Naprostá většina respondentů preferovala matný povrch obelisku, a to kvůli jeho významně lepší čitelnosti za různého počasí i světelných podmínek.

- Logika umístění cílů v záhlaví obelisku byla většinou respondentů pochopena bez problémů.

- Informační prvky "panáček zde stojíte" a kružnice vyznačující 5 a 15 min dochozí vzdálenost, byly komentovány pozitivně. Jsou to grafické prvky, podle kterých se respondenti rychle zorientovali a dokázali odhadnout délku chůze za vytyčeným cílem.

- Světlé texty přes členitý povrch i názvy některých ulic u obou využívaných map hodnotili respondenti jako hůře čitelné.

- Piktogram vlaku byl většinou respondentů zaměňován za tramvaj.

- Značení tramvajových zastávek písmeny nebylo většinou respondentů pochopeno. To by se ale mělo změnit s uceleným rozšiřováním nového značení v rámci všech dalších prvků systému včetně vyhledávačů spojení a mobilních aplikací.

- Uličník a legenda nebyly nalezeny na první dobrou, legenda byla nalezena o trochu lépe díky své barevnosti.

Zapracování podnětů

Na základě výsledků průzkumu nyní designéři ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) připravují finální podobu mapových podkladů. Z těch se pak budou tvořit mapy umístěné na obeliscích, v rámci zastávek povrchové dopravy či stanic metra. Mapy na obeliscích budou vždy natočené podle pohledu diváka, který přímo uvidí, co je před ním. Připomínky k čitelnosti ulic nebo dalších textů v mapách by měly být vyřešeny použitím kvalitnějšího tisku i povrchové úpravy na obelisku. Ten bude mít matný povrch, aby nedocházelo k rušivým odleskům okolí.

"U jednotlivých cílů na směrovkách a obeliscích budou uváděny podle preference lidí docházkové časy v minutách. Je to univerzálnější a lépe představitelný údaj než zobrazovat vzdálenosti v metrech. Drobnou grafickou úpravou projdou také texty na směrovkách i obeliscích, upraven bude piktogram vlaku, aby nebyl zaměnitelný s tramvají," přibližuje práci s výsledky průzkumu Tomáš Machek z designérského studia Side2.

Celopražská implementace systému

"Během letošního roku připravujeme instalaci dalších obelisků a směrovek, abychom vyzkoušeli všechny konstrukční a rozměrové varianty i doladěnou grafiku map. Na nové obelisky se mohou lidé těšit například na Palmovce, která je laboratoří celého projektu, na dalších místech Prahy 7 či u vlakového nádraží Dolní Počernice," říká Petr Tomčík, ředitel organizace ROPID, která má koordinaci projektu Čitelná Praha na starosti. Potřebujeme si vyzkoušet také zobrazování rozdílných informací v centru s množstvím památek i zcela odlišné prostředí ryze obytných čtvrtí, kde je pro lidi důležité spíš najít poštu nebo zdravotní středisko. Další takovou testovací lokalitou bude městská část Praha-Běchovice.

Po otestování všech šířkových variant obelisku i různých způsobů uchycení směrovek bychom rádi vyzkoušeli nový systém v rámci jedné ucelené pěší trasy, například mezi Staroměstským náměstím a holešovickým výstavištěm. Tímto postupem si chceme ověřit, zda je navržená metodika rozmístění jednotlivých prvků správná a návodná i bez použití navigace v mobilních telefonech. A právě na metodice rozmisťování obelisků a směrovek pro vytvoření kompaktního systému na území celého města nyní pracují kolegové z IPR Praha.

"Metodika rozmisťování prvků pěší navigace by měla zajistit promyšlené umisťování těchto prvků v rámci uličních prostranství a náměstí, redukci množství prvků a jejich možné sjednocování na jeden nosič s využitím již stávajících, např. lamp veřejného osvětlení. Prvky pěší navigace by měly veřejná prostranství kultivovat a doplňovat, nikoli překážet a zahlcovat," dodává Rostislav Zapletal z Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha.

Pro celoměstské nasazení pěší navigace je nezbytná automatizace tvorby a aktualizace obsahu map i jednotlivých cílů na obeliscích, směrovkách nebo třeba na směrových tabulích v metru. Správu dat řeší postupně vznikající Datová základna, kterou pro Prahu vytváří Operátor ICT. Pomůže zefektivnit tvorbu i administraci jednotlivých součástí systému Čitelné Prahy.

"Jsem rád, že tým OICT je součástí systému Čitelné Prahy. Navazujeme tím tak na velice úspěšnou spolupráci nejen s ROPIDem v oblasti zpracování dat o skutečných zpožděních spojů městské hromadné dopravy v hlavním městě a veřejné dopravy v rámci Pražské integrované dopravy. Při práci na projektech pro Prahu je pro nás v OICT klíčové, aby všechna data, která projekty generují, byla od samotného začátku kompletně pod kontrolou hlavního města. Jedině tak můžeme získaná data efektivně využívat pro rozvoj české metropole," dodává k zapojení městské společnosti OICT její předseda představenstva Benedikt Kotmel.

Zapojte se i vy

Do vývoje nového pražského navigačního systému se může zapojit úplně každý, kdo má chuť pomoci na cestě k Čitelné Praze. Podněty, výtky i pochvaly cestující mohou jednoduše předat prostřednictvím online dotazníku, který najdou pod tímto odkazem: zpětnovazební dotazník.

Pro vás, kteří máte chuť a prostor stát se respondentem či respondentkou v některém z dalších výzkumů s širokou veřejností je připraven náborový dotazník, který najdete pod tímto odkazem: přihlášení do výzkumné databáze.