Loňský výsledek je nejlepší v celé 15leté historii ELEKTROWINu. Druhým nejlepším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra. V roce 2018 ho bylo 40 709 tun.

"Zvýšené množství zpětně odebraných spotřebičů vyplývá jednak z rozšíření okruhu spotřebičů, které jsou do zpětného odběru nově zařazené, jako například bojlery, ale souvisí také s pádem výkupních cen kovů," relativizuje rekordní výsledek provozní ředitelka ELEKTROWINu Tereza Ulverová.

Podle předsedy představenstva ELEKTROWIN a.s. Romana Tvrzníka je ale otázkou, jak se koronavirová krize, kterou právě prožíváme, projeví v chování domácností a firem pokud jde o obměnu vybavení elektrospotřebiči.

"Nákupní chování se změní, nová lednice nebo pračka nebude to první, co si lidé koupí po otevření prodejen elektra, staré budou muset sloužit déle," předpokládá Tvrzník.

Kvóty v procentech odděleně?
Evropská unie dříve sledovala, kolik elektroodpadu připadne ročně na každého obyvatele jednotlivých zemí. Požadavek pro nové členské státy byl nastaven na čtyři kilogramy. Nově je ale kvóta sběru stanovena procentem z průměrného množství spotřebičů, které byly uvedeny na trh za poslední tři roky.

"Za loňský rok jsme dosáhli zpětného odběru chlazení na úrovni 67 procent, u světelných zdrojů to bylo 50 procent, u televizí dokonce 173 procent, ale u malých a velkých spotřebičů se pohybujeme jen na úrovni 37 procent," vypočítává Tvrzník.

V této souvislosti nepovažuje za šťastně nastavený požadavek nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory.

Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, respektive jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televize a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek.

"V tomto ohledu jde nejen nad rámec Směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek, jako v našem případě u TV," vysvětluje Roman Tvrzník. Navíc doplňuje, že by tento požadavek mohl být i kontraproduktivní: "V okamžiku, kdy by kolektivní systémy měly ?splněno" v jednotlivých komoditách nebezpečných a tedy i zpracovatelsky nejnáročnějších elektrozařízení, ke sběru a recyklaci nad rámec kvót by je už nic nemotivovalo a celkové výsledky jejich sběru by se tak jedině zhoršily, a to by mohlo mít zejména na malé obce opravdu neblahý dopad."

Vedou velké spotřebiče
Největší podíl na loňském rekordním výsledku ELEKTROWINu měly velké spotřebiče, jako pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (20 843,059 t), za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 741,699 t), malých spotřebičů - tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně - bylo 6 522,419 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 050,068 t) a zářivky (3,058 t).

"Náš podíl na hmotnosti elektrozařízení uvedených na trh v ČR i zpětně odebraných se dlouhodobě pohybuje na úrovni 50 % z celkového množství," připomíná Tereza Ulverová.

Sběr a recyklace jen na papíře
O druhou polovinu se dělí ostatní kolektivní systémy zapsané pro plnění povinností pro elektroodpady, kterých Ministerstvo životního prostředí ČR registruje celkem šest. Některé z nich ale podle Romana Tvrzníka pouze vykazují činnost, aniž by spotřebiče skutečně sbíraly a recyklovaly. Potřebná potvrzení získávají za úhradu od výkupců druhotných surovin.

"Tuto formu již několik let ponechávají kontrolní orgány zcela bez povšimnutí, i když veřejně deklarují, že o ní vědí," konstatuje Tvrzník.

Největší český kolektivní systém naopak vytvořil jednu z nejhustších funkčních sběrných sítí, kam mohou lidé staré elektro odevzdávat rozhodně pohodlněji, než do výkupen.

"V současné době máme uzavřeny smlouvy s 1524 obcemi, větší polovinu představují obce do 2000 obyvatel. Dalších 3500 je zapojeno a obsluhováno prostřednictvím mobilních svozů a prostřednictvím bezmála 1600 sborů dobrovolných hasičů zapojených do našeho projektu Recyklujte s hasiči," dodává Ulverová.