"Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. To se týká všech ambulantních lékařů, kromě záchranné a pohotovostní služby. Tím, že jsme dosud psali neschopenky za specialisty, jsme v podstatě porušovali zákon. Pacienti tak navíc trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, jež jim vypisovali neschopenky," říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Za minulý rok vystavili praktici přibližně 1 800 000 neschopenek. Vypisováním dokladů za jiné tak strávili až 90 000 hodin. Běžně tak suplovali práci zubních lékařů, ortopedů, chirurgů, onkologů či urologů.

"Od nového roku, kdy začne být povinné vyplňovat neschopenky elektronickou formou, se celý systém v mnohém zpřehlední. To je jeden z důvodů, proč hodláme dát vše do pořádku a vyplňovat neschopenky pouze pacientům, které sami léčíme," vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. O tom, že si pacienti mají nechat vypsat neschopenku u specialisty, který je ošetřil, se dozví z plakátů v ordinacích svého lékaře.

Elektronickou neschopenku zavádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od začátku příštího roku. Bohužel ale tato e-neschopenka dosud nefunguje a nebylo možné ji v praxi vyzkoušet. Od začátku roku tedy hrozí řada problémů. I přes převedení neschopenky do elektronické formy počítá nový systém s tiskem jedné její části (velký papír formátu A4). Lékař v rámci tzv. elektronizace do něj bude ručně psát propisovací tužkou návštěvy příštích kontrol, případně změny v době vycházek, a určitě se najde někdo, kdo bude vyžadovat i razítko. Ty stejné údaje pak bude muset vyplňovat také elektronicky. Formulář by měl podle zástupců ČSSZ sloužit pacientovi například při prokázání se případným kontrolám. "Podle nás je to zbytečné. Hlavním smyslem elektronizace bylo snížit administrativní zátěž, což tento model nesplňuje. Kontrola, která navštíví nemocného, přece ví, že je v pracovní neschopnosti - jinak by za ním nešla - tak k čemu by měla chtít vidět ještě papírový doklad?" ptá se doc. Býma.

Původní návrh, který praktičtí lékaři prosazovali, počítal s plnou elektronizací. Pacient by formou SMS dostal kód, který by mu umožnil přihlásit se do aplikace, a svoji neschopenku tak mít kdykoli k dispozici a též takto informovat svého zaměstnavatele. Lékaři navíc očekávali, že se s novým systémem zbaví také potvrzování trvání dočasné pracovní neschopnosti neboli lístku na peníze, který považují za překonaný. "Nerozumím tomu, proč bychom se administrativního nešvaru v podobě lístku na peníze nemohli zbavit. Dokud nezadám do systému, že neschopenka skončila, je logické, že stále trvá. Původní smysl, který lístek na peníze měl, se s elektronizací vytrácí," doplňuje MUDr. Šonka. Návrh praktických lékařů u Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neprošel.
V souvislosti s elektronizací upozorňují lékaři na další problém, který historicky přetrvává - čas, který lékaři věnují vypisování neschopenek, nikdo neplatí. To by mělo být úkolem MPSV, které lékařům ukládá povinnost neschopenky vyplňovat. Ministerstvo se však k placení této činnosti staví negativně. Pokud lékaři ale neschopenku nevypíší, hrozí jim vysoká pokuta.