"Vládní návrh o odpadech je v dnešní době zcela nesmyslný. Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad. Odpady dokážeme recyklovat a vyrábět z nich teplo nebo elektřinu. Místo toho je ale v České republice 178 skládek, což z nás dělá evropskou velmoc. Snahou státu musí být co nejvíce odpad vytřídit, aby vše co lze, se dalo materiálově využít. Co nelze materiálově využít se musí využít energeticky. Jakákoliv jiná ambice nepatří do tohoto století," uvedl místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík.

Podle lidovců stát nijak nepodporuje využívání moderních technologií v odpadovém hospodářství, čímž nejenže výrazně zatěžuje životní prostředí, ale nechová se ani ekonomicky. Zákon by měl podle nich upravovat nakládání s vytříděným plastem, který díky depolymerizaci může být přeměněn na plyn a následně energeticky využit. Chybí jim také konkrétní nástroje podporující recyklaci.

"Do roku 2035 mají členské země Evropské unie recyklovat 65 % komunálního odpadu, dnes v Česku dokážeme vytřídit pouze 38 % svého domácího odpadu. Stát nedostatečně podporuje moderní automatizované třídící linky, a tak jsme v situaci, že většina měst či svazku obcí stále třídí ručně. To je neefektivní a v době nízké nezaměstnanosti je na tuto činnost těžké sehnat lidi. Stát by měl co nejvíce podpořit výrobky, které budou vznikat využíváním odpadu, například pomocí certifikace těchto výrobků. Na západ od nás se například škvára ze spaloven využívá jako běžný materiál při stavbě silnic, u nás se vozí na skládky," upozornil na praxi jiných zemí předseda lidovců Marek Výborný.

Lidovci považují návrh zákona za málo ambiciózní i kvůli tomu, že předkladatel posunul termín zákazu skládkování až na rok 2030 z původního roku 2024. Dále požadují, aby prostředky, které budou díky zvýšenému poplatku za skládkování mířit do Státního fondu životního prostředí, měly jasně definované využití, a to v rámci odpadového hospodářství.

"V zákonu také chybí konkrétní nástroje na podporu recyklace, například snížená sazba DPH na výrobky z recyklátů, zvýhodnění výrobků z recyklátů v rámci veřejných zakázek, motivace projektantů, stavebníků a výrobců k využívání recyklátů. Stát tak nevytváří žádné podmínky k tomu, aby tady vznikaly třídírny odpadu nebo zařízení na energetické využití odpadu. Zákon také nepodporuje konkrétní nástroje, které zamezují předcházení vzniku odpadu jako například využívání bioodpadu k výrobě bioplynu nebo kompostování. Jsme přesvědčeni o tom, že finance získané díky zvyšujícímu se poplatku za skládkování by měly být nadále využívány v odpadovém hospodářství," dodal Hladík.

Podle Hladíka se KDU-ČSL výrazně staví na stranu měst a obcí a chce dát obcím více možností v rámci svozu odpadu od právnických osob a firem. V současnosti totiž působí velké komplikace, že každá firma má pro svůj odpad nasmlouvanou vlastní společnost. Stává se tak, že ve městech projíždí popelářská auta různých firem v jednom místě i několikrát denně. Obtěžuje to tak občany svým hlukem, smogem a dopravními komplikacemi. Obce s rozšířenou působností by také měly dostávat příspěvek na likvidaci odpadu.

Od novely zákona se také očekávalo, že připraví podmínky, které zajistí přístup dalších společností. Zákon formálně připouští konkurenci více firem. Ve skutečnosti však nastavené podmínky jsou pro jiné odpadové společnosti prakticky nesplnitelné. Bude tak nadále pokračovat systém monopolu společnosti EKOKOM. Podle návrhu zákona společnost získá autorizaci, pokud má smlouvu s 25 % obcí, ve kterých žije 25 % obyvatel a do jednoho roku musí získat 90 %. To může podporovat spekulantství některých společností, protože pokud získají smlouvu s 25 procenty společností a získají také od povinných osob 300 milionů korun a následně ukončí svou činnost, protože nedokáže splnit podmínku 90 %.