S počtem 55 tisíc signatářů se petice Vraťme život do krajiny řadí mezi nejúspěšnější petice v oblasti životního prostředí. "Dokazuje to, že veřejnost si velmi dobře uvědomuje problémy spojené s intenzivním zemědělstvím a má chuť se zapojit do jejich řešení. Děkujeme všem, kteří petici podepsali a podpořili. Předáním petice naše práce ale nekončí, pokračujeme v dalším jednání s politiky včetně europoslanců a dál budeme spolupracovat s vlastníky půdy, hospodáři a zemědělci na vytváření krajiny přátelské pro ptáky a další živočichy. Je to pro nás především velký závazek do budoucna," říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

S žádostí o změnu hospodaření se na ministra prostřednictvím petice obracejí i čeští vědci, profesoři a známé osobnosti. "Ptáci jsou naprosto krásným indikátorem zdravé krajiny a pokud ptáků ubývá dramaticky a ptáci tady nechtějí žít, je jasné, že je s krajinou něco špatně," zdůrazňuje jeden z podporovatelů petice Petr Jan Juračka, přední fotograf přírody a hydrobiolog na Univerzitě Karlově.

Petici podporuje i profesor ornitologie Karel Šťastný z České zemědělské univerzity. "Plně souhlasím s názorem, že příliš intenzivní zemědělství zhoršuje kvalitu půdy, ohrožuje povrchové i podzemí vody a způsobuje úbytek a dokonce vymírání mnoha druhů živočichů," upozorňuje profesor Šťastný.

Od roku 2004 zmizela z krajiny třetina polních ptáků a trend se nezastavuje. "Kvůli intenzivnímu velkoplošnému zemědělství bez krajinných prvků jako jsou meze, remízky, polní cesty nebo mokřady nemají ptáci kde žít, hnízdit ani kde hledat potravu. Prostřednictvím petice chceme pomoci nejenom polním ptákům, ale celé zemědělské krajině," vysvětluje zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Doplňuje, že ornitologové sice oceňují rozhodnutí ministra Tomana zmenšit výměru polí s jednou plodinou na 30 ha, považují ho ale za nedostatečné. "Pole o velikosti 30 ha je dvakrát větší, než je průměrná velikost farmy v EU. Požadujeme zmenšit výměru na 20 ha a zároveň chceme, aby mezi lány byly dělící prvky zeleně, kde by mohli najít útočiště ptáci, hmyz i další živočichové. Zeleň by navíc pomohla zadržet vodu v krajině. Právě doplnění doprovodné zeleně vnese do krajiny tolik potřebné oživení a to se zatím neděje," upozorňuje Zámečník.

Trend ubývání polních ptáků se u nás významně prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika Evropské unie. "Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně tak si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší efektivitu hospodaření, podpořená rychlejšími stroji a účinnými chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé," popisuje Zámečník.

Autoři petice ornitologové a myslivci jsou proto přesvědčení, že prudký úbytek druhové pestrosti zemědělské krajiny zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky, o jejíž podobě na roky 2021-2027 se bude rozhodovat v následujících týdnech a měsících. "O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Proto adresujeme petici ministrovi zemědělství a proto právě nyní," říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. "Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří," uzavírá Vermouzek.