"S rotaviry se v ordinacích setkáváme poměrně často - jsou vysoce nakažlivé a pro malé děti mohou být nebezpečné. Protože jde o virovou infekci, léčíme pouze projevy jako horečku nebo se snažíme zastavit zvracení, průjem. Bohužel většinou - zvlášť malé děti - končí v nemocnici, protože do nich rodiče nemohou dostat tolik tekutin, aby zabránili dehydrataci," říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Ročně skončí v nemocnicích asi 4 000 dětí do pěti let, přibližně 30 000 dětí projde léčbou ambulantní. Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo kvůli ní na nemocničním lůžku. "Tomu se chce vyhnout každý rodič," říká MUDr. Hülleová. Odborníci odhaduji, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, pak by již druhý rok byla proočkována polovina, a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.

Že jsou rotaviry nejčastější příčinou dehydratace a důvodem proč děti končí v nemocnici potvrzuje infektolog MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. Podle něj nelze příliš předvídat, jaký průběh může tato infekce u dětí mít. "Některé děti ji zvládnou bez větších obtíží a nemoc je imunitně posílí, ale některé zkrátka nemoc natolik zdevastuje, že je potřeba aby strávily několik dní u nás na oddělení, abychom jim zkorigovali vnitřní prostředí a doplnili tekutiny infuzní cestou. Samozřejmě tato zkušenost není příjemná ani pro ně, ani pro rodiče. Musíme jim zavést infuzi do žíly, což může být u úplně malých dětí obtížné, a někdy se zavedení infuzní kanyly podaří až na několikátý vpich. Současně jim odebíráme krev kvůli základním vyšetřením. Rodiče chtějí být většinou s dětmi, ale když mají druhé doma nebo neúplné rodinné zázemí, bojují s tím, kde mají být dříve," popisuje praxi MUDr. Mikolášek. Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, leží podle něj především na rodičích a jejich zhodnocení situace - například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení. "Očkování rozhodně doporučujeme dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší," doplňuje infektolog.

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem zdravým kojencům v ČR, a doporučuje i očkování nedonošených dětí. Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale je možná i vzduchem, a v drtivé většině onemocní celá rodina. Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v únoru až květnu. "Tato infekce probíhá většinou v délce dva až sedm dní. Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí. Rodiče by určitě neměli váhat a raději dítě přivézt," apeluje MUDr. Mikolášek. Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích. "Výjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní - její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace," doplňuje MUDr. Mikolášek. Lékaři odhadují že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně 16 % dětí.

V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020. Plošné očkování zavedlo 14 evropských zemí, například Rakousko, Nizozemí, Německo či Itálie. Česká republika mezi těmito zeměmi není. V Belgii došlo po zavedení plošného očkování proto rotavirům k poklesu komplikací této infekce o 75 %, podobně jako v Rakousku. Ve Finsku data ukazují, že bezplatné očkování proti rotavirům zapříčinilo snížení počtu dětí, vyžadujících nemocniční léčbu, o 93 %.