"Dluhový byznys je pro řadu firem v této zemi velmi výdělečný. Navzdory jasným datům, která jsme před lety představili, stále ještě zaznívají hlasy, že se nejedná o tak závažný společenský problém. S tím nesouhlasíme. Je důležité, aby v Česku existovala organizace, která bude pravidelně zajišťovat a analyzovat data o předluženosti v Česku. Socio-ekonomické dopady tohoto fenoménu jsou ohromné, potřebné analýzy přitom stále chybí a politiky vznikají takříkajíc na vodě," uvádí důvody založení institutu Radek Hábl, autor Mapy exekucí a odborník na dluhovou problematiku, který organizaci povede.

IPŘP podle jeho zakladatelů bude i nadále ve spolupráci s Otevřenou společností pokračovat na projektu Mapa exekucí. Společně se pokouší od Exekutorské komory ČR získat nejnovější data za rok 2018. Komora ovšem případ odložila s tím, že organizace dosud nezaplatily požadovanou částku ve výši 60 tisíc korun. Institut ovšem rozšíří oproti Mapě exekucí svůj záběr i o další aktivity. Nabídne datové projekty, např. mapu osobních bankrotů, a jiné analýzy z této oblasti, ale i přímou podporu lidem v dluhové pasti v rámci podpůrného programu pro zaměstnavatele. Mimo jiné se bude věnovat i monitoringu tzv. šmejdů.

"Budeme usilovat také o přijetí klíčových legislativních změn, které se přes veškerou snahu dosud nepodařilo prosadit. Prvním takovým zákonem bude dlouho odkládaná novela občanského soudního řádu, která by zavedla nezávislé přidělování exekutorů místně příslušnými soudy. Vedle nestrannosti a nezávislosti soudních exekutorů by to omezilo ekonomické externality a eliminovalo korupční potenciál v této oblasti," doplňuje Hábl. Podle něj je úspěšné řešení a efektivní předcházení vzniku dalších dluhových pastí velkou společenskou, ekonomickou i politickou příležitostí do budoucna.

Podle aktuálně zveřejněných dat za rok 2018 podíl osob v exekuci mírně poklesl z 863 tisíc na 821 tisíc. Oproti roku 2017 ovšem narostl počet osob s minimálně deseti exekucemi na 159 tisíc i počet exekucí na osobu z hodnoty 5,4 na 5,7.