Evropský soutěžní den zahájily před 150 účastníky projevy předsedy hostitelského Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny, výkonné místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager a ministra spravedlnosti České republiky Petra Blažka.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zdůraznil výzvy, jimž v poslední době čelí evropská ekonomika a naznačil, jakou roli mohou v překonání ekonomické krize hrát soutěžní úřady. "Musíme především plnit naši hlavní úlohu, tedy odhalovat a trestat kartelové dohody i zneužití dominantního postavení. Kromě toho bychom však měli být nápomocni politické reprezentaci, aby zcela nepodlehla všeobecnému volání po regulacích. Regulovat se má jen tam, kde je to skutečně potřeba, a v co nejmenší míře," uvedl předseda Mlsna, který dále prezentoval svůj zdrženlivý postoj k využívání ochrany hospodářské soutěže jako nástroje k dosahování cílů zelené politiky nebo chytané legislativní záměry.

Výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager ve svém zahajovacím projevu zdůraznila význam hospodářské soutěže v ekonomice. "Konkurenční trhy nejsou luxusem, který si lze užívat za klidných slunečných dnů. Jsou nutností; tím spíše, když se počasí zhorší. Jakékoli výjimky, které uděláme ve jménu krize, musí být dobře odůvodněné a v rámci pružných opatření, která poskytují naše stávající pravidla hospodářské soutěže,"uvedl dánská politička s tím, že soutěž je prostředkem jak pro dosažení efektivity, tak i spravedlivosti na trzích. Tyto dva principy se podle Margrethe Vestager nevylučují, pokud soutěžní úřady využívají správné teorie újmy. Svá slova demonstrovala výkonná místopředsedkyně Evropské komise na nejnovějším případu s farmaceutickou společností TEVA.

Odborný panel na téma výzev pro soutěžní politiku ve spojitosti s přechodem k zelenější a digitální ekonomice řešil několik tematických okruhů. Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb, generální ředitel z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise (DG Comp) Olivier Guersent, předsedkyně portugalského soutěžního úřadu Margarida Matos Rosa, profesor Frédéric Jenny z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a akademik Thibault Schrepel hovořili o tom, nakolik je slučitelné a technicky proveditelné prosazování environmentálních cílů prostřednictvím soutěžní politiky, o nových nástrojích, které soutěžní úřady využívají ve své činnosti, a o aspektech umělé inteligence a jejích možných dopadech na konkurenci a i o nových formách protisoutěžního jednání, k němuž může docházet v digitálním prostředí.

Druhý panel složený z akademiků Michala Petra a Renata Nazziniho, soudce Michala Bobka a předsedy maďarského soutěžního úřadu Csaby Balázse Rigó se zabýval otázkou principu ne bis in idem v soutěžním právu. Ani nedávná změna judikaturní praxe ze strany Soudního dvora Evropské unie neměla zásadní dopad na přístup soutěžních úřadů k paralelní aplikaci. I nadále tedy bude možné, aby jeden případ byl souběžně projednáván v různých jurisdikcích.

Poslední téma Evropského soutěžního dne bylo z oblasti veřejné podpory, neboť právě ta je využívána k financování tzv. významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI). Cílem uvedených projektů, kterých se zpravidla účastní soukromé společnosti z řady členských států, je podpořit vývoj a implementaci nových strategických technologií, například výrobu elektrobaterií, produkci a využívání vodíku apod. Pod vedením místopředsedy ÚOHS Petra Solského o nich diskutovala akademička Caroline Buts, Karl Soukup z DG Comp a Preben Pettersson z dánského ministerstva průmyslu a obchodu.