"Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů," představila nový projekt náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Plamínková. Pro tuto cestu se nyní rozhodla také Praha a pověřila městskou společnost Lesy hl. m. Prahy, pod níž patří i Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, vybudováním a provozem městského holubníku v centru města.

Někteří lidé vnímají holuby jako živý prvek, který je s městem úzce spjatý, jiní je naopak mají za zdroj problémů, který způsobuje znečištění fasád domů nebo přenos nemocí. Faktem je, že člověk má svůj podíl na jejich složité situaci, a zároveň je také pravda, že se ve městech nekontrolovatelně množí.
Jako druh stojí holubi někde na pomezí mezi domácími zvířaty a volně žijícími živočichy. Holub "měšťák" nebo "věžák", jak se říká příslušníkovi holubí populace ve městech, pochází z původního druhu holuba skalního, který byl člověkem domestikován, využit na jídlo, poštu a později opět zdivočel. Následně se křížil s chovnými druhy. Díky tomu je na člověku závislý a není schopen si v zimním období sehnat dostatek přirozené potravy, kterou je zrní a různá semena. Nejedná se tedy o volně žijícího živočicha, ale ani o typické domácí zvíře.

Řada měst proto hledá schůdná řešení, jak efektivně regulovat hejna holubů. Velmi účinným a zároveň šetrným způsobem je proto právě budování městských holubníků, kam se hejna stahují a lze u nich řízeně odebírat vejce i kontrolovat zdravotní stav.

"Holubník jsme vybudovali nedaleko Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze 1. Vybrali jsme budovu, na jejíž půdě se již holubi dříve přirozeně shlukovali a dalo se předpokládat, že nalákání velkého hejna z okolní lokality bude snazší. Jedná se o jednoduchou dřevěnou půdní vestavbu, jejíž součástí jsou boxy určené k zahnízdění, sedáky, krmítka i zásobníky na vodu. Náklady na její vybudování činily 142 000 korun. Provoz zařízení včetně veterinární péče bude zajišťovat naše záchranná stanice pro volně žijící živočichy, která má s holuby jako pacienty bohaté zkušenosti. Nyní zde počítáme zhruba s kapacitou okolo 150 holubů. Principem holubníku je nabídnout holubům místo k hnízdění a vytvořit jim vhodné podmínky, jako je krmení a voda, aby se do holubníku stahovali a neměli důvod být na místech, kde jsou nežádoucí. Regulace počtu probíhá tak, že se holubům část vajec odebere a nahradí za umělá, takže se velikost hejna tolik nezvyšuje," uvádí náměstkyně primátora Jana Plamínková.

Městské holubníky fungují již mnoho let v hojném počtu například v Německu, Rakousku či Nizozemí, kde studie i praxe potvrdily, že to je humánní a zároveň velmi efektivní způsob jejich regulace. Odborníci dokonce uvádějí, že nyní častěji používaný odchyt případně odstřel holubů nemá v důsledku žádný vliv na jejich výskyt, protože se po zásahu naopak pro ostatní holuby v teritoriu zvýší potravní nabídka, na kterou reagují vyšší snůškou vajec a počty se rychle upraví na původní stav.

Městský holubník v Praze 1 je prvním zařízením, které vzniklo z podnětu hlavního města. V přípravě je však již delší dobu holubník na Vítkově, který plánuje postavit městská část Praha 3.