Armádní muzeum Žižkov je součástí Vojenského historického ústavu Praha a je umístěno na úpatí pražského vrchu Vítkov, v historických budovách Památníku osvobození. Budovy Památníku osvobození byly vybudovány na přelomu 20. a 30. let 20. století a jejich muzejní část byla za přítomnosti prezidenta republiky T. G. Masaryka slavnostně otevřena v červenci roku 1932, při 15. výročí bitvy u Zborova.

Rekonstrukce budov Armádního muzea Žižkov začala slavnostním poklepáním na základní kámen v září 2018. V rámci rekonstrukce došlo k interiérové proměně některých budov, a to s důrazem na posílení expozičních a výstavních ploch. Zároveň byla zachována jejich historická hodnota a dobová autenticita. Celkově má nyní výstavní prostor Armádního muzea Žižkov přes 5 000 metrů čtverečních, a to ve čtyřech podlažích.

Expozice je rozčleněna na sedm základních částí. První část zachycuje období od počátků osídlení našeho území Slovany po rok 1740. Součástí expozice jsou cenné předměty z období středověku, ale návštěvník zde nalezne například i unikátní římský meč spatha. Jedinečným exponátem je trojhlavňová puška s doutnákovým zámkem vyrobená kolem roku 1500. Divácky atraktivní je scéna před bitvou u Kresčaku (1346), v níž padl český král Jan Lucemburský, rozsáhlým tématem je počátek 15. století a boje v období husitství, které je ilustrováno i scénou s husitským vozem vytvořeným v reálné velikosti. Nekonvenčně řešené je celé mezipatro, které je věnováno období třicetileté války.

Druhá část je zaměřena na roky 1740-1914. Úvodu expozice dominuje dřevěný lékárenský vůz z druhé poloviny 18. století se scénou ošetřování raněného. Dalším tématem jsou napoleonské války, jejichž dokladem je například unikátní puška - medvědice. Dalším výrazným tématem je prusko-rakouská válka v roce 1866. Vyvrcholením této části expozice a jedním z nejkrásnějších výstavních míst v celé nové expozici Armádního muzea Žižkov je tzv. klenotnice. V ní jsou na speciálně vytvořeném dvoupatrovém prostoru efektně umístěny a nasvíceny vybrané ruční palné zbraně od 16. století do roku 1914. Jedná se o nejcennější exponáty historických palných zbraní ze sbírky VHÚ - zbraně zejména civilní, včetně loveckých. Expozice 1740-1914 nabízí návštěvníkům také obrazovou galerii, jsou zde portréty panovníků českých zemí počínaje císařovnou Marií Terezií až po Františka Josefa I.

Třetí část je věnována období 1. světové války, následně pak vzniku Československé republiky v roce 1918. Válečné části dominují dřevěné nákladní železniční vozy coby symbol tehdejší doby - vlaky přepravovaly vojáky na frontu. K první světové válce se vztahuje i část čtvrtá, kterou je důmyslně se vinoucí a rozsáhlý frontový zákop, kterým návštěvník prochází. Dokonalá iluze zákopů je tvořena dřevěnými stěnami, nasvícením, zvukově, předměty atd. První světovou válku ale dokumentují i velké exponáty jako děla, námořní torpédo, je zde sekce věnovaná chemické válce atd.

Pátá část se obrací k meziválečnému období 1918-1938. Bohatě je zde dokumentována existence samostatné Československé republiky, jejích armádních složek, zmíněn je i důraz na brannost a brannou výchovu především v období druhé poloviny 30. let. Naše armáda té doby představovala živé a funkčně zformované těleso, jehož kvalita se opírala o solidní morální základ a jasnou ideu demokratického státu. Vedle toho je zde také představena početná výroba zbraní z československých průmyslových závodů, mnohé z pušek, pistolí atd. jsou zde doloženy v podobě desítek exponátů.

K období 1918-1938 se vztahuje také početná řada vystavených osobních předmětů čelných představitelů státu a armády. Jsou zde exponáty patřící prezidentu Edvardu Benešovi, generálům Aloisi Eliášovi, Stanislavu Čečkovi, Rudolfu Medkovi aj. Jedinečný je také soubor řádů a vyznamenání, kterým dominuje kolekce Řádu Bílého lva ve všech variantách. Celé období končí zobrazením mobilizace v roce 1938, a to jak v podobě předmětů, dokumentů, fotografií, filmových záznamů, tak prostřednictvím věrné makety těžkého vojenského pohraničního opevnění, konkrétně střelecké části betonového srubu s kanónem.

Šestá část 1939-1948 v prostorově velkorysé expozici je uvozena mimořádným exponátem: kovovým pohraničním sloupem, který byl z našich hranic odstraněn po mnichovské dohodě na podzim roku 1938. Celá expozice druhé světové války je svojí šíří mimořádně bohatá a také prostorově členitá. Nachází se v dvoupatrově řešeném prostoru bývalého archivu. Expozice ukazuje boje druhé světové války na všech frontách, kde se vyskytovali českoslovenští vojáci, v mnoha vitrínách může návštěvník spatřit širokou škálu zbraní, stejnokrojů, předmětů osobní potřeby, dokumenty, listiny, fotografie atd.

Vedle frontových bojů je zde také ilustrován domácí odboj v protektorátu. Mimořádný prostor je pochopitelně věnován atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942. Jsou zde vystaveny předměty vztahující se k aktivitám Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, také vše, co se týká bojů československých vojáků v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici v červnu 1942. Speciální část této expozice je také věnována obětem holocaustu, tato pasáž má i působivé výtvarné řešení a důstojným způsobem uctívá památku československých Židů, kteří během druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech.

Závěrečná část této části expozice se pak soustředí na jaro roku 1945 a povstání českého lidu, zachyceno je i období let 1945-1948, kdy došlo k obnově Československa, ale zároveň již země bojovala o budoucí cestu, respektive zda bude nadále demokracií či se vydá vstříc nesvobodě.

Sedmá část expozice zachycuje nejprve období let 1948-1989. Ukazuje armádu lidovědemokratického Československa, která byla od roku 1955 součástí Varšavské smlouvy. Představena je zde historie bipolárního uspořádání světa během studené války a existence železné opony. Oddělení Západu od Východu v letech 1948-1989 živě předvádí část s ostnatými dráty, resp. maketou pohraniční oblasti. Nechybí obrazy komunistických vůdců, četné předměty ilustrující šeď a zároveň přebujelost socialistické armády. A také její postupný úpadek v době normalizace a omezující orientaci na sovětský vzor.

Následuje rozsáhlá závěrečná pasáž této části expozice, samostatná část ilustrující vývoj vojenských složek České republiky po roce 1993. Je zde ukázána cesta armády k efektivní součásti NATO, také proměna její výzbroje. Široce jsou zde představeny viditelné aktivity Armády České republiky - zahraniční operace našich vojáků, včetně téměř dvacetiletého nasazení našich jednotek v Afghánistánu od počátku 21. století až po rok 2021. Celou expozici Armádního muzea Žižkov uzavírá cedule z našeho zastupitelského úřadu v Kábulu, která byla do sbírek Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2021.

Nová expozice Armádního muzea Žižkov je vytvořena v moderním duchu, kombinuje předměty, dokumenty či fotografie s filmovými ukázkami. Mnoho exponátů je zde vystaveno vůbec poprvé. Celkem je zde v téměř třech stovkách vitrín i na otevřeném prostoru umístěno na 7 500 historických exponátů. Vizuální představení artefaktů včetně nasvícení bylo vytvořeno v duchu nejmodernějších trendů a díky nejvyspělejší osvětlovací technice. Specialitou celé expozice od úvodu až po závěr jsou tzv. předměty s příběhem, u nichž je návštěvník zevrubnou formou informován o osudech exponátu i lidí, kteří jsou s ním spojeni. Muzeum svým uspořádáním a koncepcí expozic bude jednoznačně patřit k vrcholům evropského vojenského muzejnictví.