Hlavní město Praha získáním bioplynové stanice významně přispívá k plnění svého Klimatického plánu do roku 2030 a Strategie přechodu na cirkulární ekonomiku. Zároveň se jedná o nezbytný krok ke splnění požadavků nového zákona o odpadech pro třídění a recyklaci komunálního odpadu, tedy i gastroodpadu. Do roku 2030 Praha musí více než zdvojnásobit množství vytříděného a využitého komunálního odpadu. Dnes je vytříděno přibližně 31 %, již v roce 2025 to má být podle zákona 60 %, v roce 2030 pak 65 %. Bioodpad včetně tzv. kuchyňských odpadů a odpadů z jídelen (gastroodpadu) je přitom nejvýznamnější složkou komunálního odpadu.

"Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významnou část, až 40 procent, z produkovaného směsného odpadu na území Prahy. Kompostovat lze pouze rostlinnou část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije zajímavý energetický a materiálový potenciál komplikovaně kompostovatelného bioodpadu," říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Plamínková a dodává: "Od začátku roku 2022 si mohou pražské domácnosti bezplatně objednat hnědé popelnice na biodpad. Podle našich dat mohou domácnosti do těchto popelnic vytřídit až jednu třetinu komunálního odpadu. Tím si také mohou snížit objem nebo frekvenci vývozu svých černých popelnic, a tedy uspořit peníze."

S ohledem na nutné stavební úpravy bioplynové stanice, která v současné době funguje jako převážně zemědělská, hlavní město plánuje do 1,5 až 3 let zahájení zpracovávání gastroodpadů a odpadů z hnědých popelnic. Nyní bioplynka využívá tzv. technologii mokré anaerobní fermentace, která po rekonstrukci technologie a navýšení kapacity umožní zpracování 25 až 30 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně.

"Nákupem vlastní bioplynové stanice pak chceme vyřešit, co s tímto vytříděným odpadem. Gastroodpad obsahuje živočišné zbytky a další příměsi, které bude možné v bioplynové stanici přeměnit na tzv. bioplyn. Tento bioplyn je pak možné po úpravě vtláčet do plynové distribuční sítě a využívat například pro pohon automobilů ve formě BioCNG," vysvětluje investici do bioplynové stanice Jana Plamínková.

Rozvojové pozemky navazující na areál bioplynové stanice umožňují postavit i další potřebné provozy spojené s odpadovým hospodářstvím hlavního města. Vzhledem ke kapacitě, kterou Praha pro zpracování gastroodpadů bude v budoucnu potřebovat, se nabízí prostor pro další bioplynovou stanici s využitím technologie polosuché fermentace a pro kompostárnu.

"Při zpracování gastroodpadů z hlavního města jsme nyní kapacitně i cenově závislí na externích koncových zařízeních ve Středočeském a Ústeckém kraji. Od akvizice bioplynové stanice v Chrástu si slibujeme garantovanou zpracovatelskou kapacitu, a tudíž i vyšší míru soběstačnosti. Díky tomu a díky kratší dojezdové vzdálenosti svozových vozů než v současnosti budeme schopni pro Prahu dlouhodobě zajistit efektivnější využití gastroodpadů," popisuje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana a doplňuje: "Hlavní město bude mít svoji komunální bioplynovou stanici, zařadíme se tak mezi významná evropská města jako Vídeň, Oslo či Milano, kde jsou tato zařízení nedílnou součástí městského ekosystému nakládání s odpady."

Nákup bioplynové stanice a rozvojových pozemků v Chrástu se ukázal jako nejvhodnější varianta z hlediska času, nákladů i efektivity investice. Praha jej uskutečnila prostřednictvím své společnosti Pražské služby zvýšením základního kapitálu Pražských služeb o částku 159 milionů korun. Toto zvýšení schválilo Zastupitelstvo hlavního města na svém červnovém jednání.

"Jsem přesvědčena, že ve světle aktuálních geopolitických událostech a války na Ukrajině význam bioplynových stanic v budoucnu poroste, a to s ohledem na očekávané omezení dodávek zemního plynu z Ruska. Bioplynové stanice se tak stanou jedním z nástrojů, které v budoucnu mohou částečně pokrýt výpadek těchto dodávek," uzavírá Jana Plamínková.