Během smutečního ceremoniálu promluvila také ministryně Černochová. V rámci své řeči zmínila mimo jiné plukovníkův boj za svobodnou Jugoslávii, který byl bojem i za nás, protože každá porážka nacistů dávala naději na brzké osvobození všech národů.

I během pozdějšího života v Československu musel Tichomír Mirkovič nejednou prokazovat svou odvahu. Například když byl jako Jugoslávec vyloučen ze studií, protože se čeští komunisté rozešli s tehdejším jugoslávským prezidentem Titem. Díky své neústupnosti se mu ale podařilo dostudovat. "A nesklonil hlavu ani po vpádu sovětských vojsk. Naopak dával všem najevo, co si o této "přátelské pomoci" myslí. A tak, jako mnozí další odvážní občané, byl vyhozen ze zaměstnání a živil se manuální prací," uvedla ministryně.

Ocenila také, že nikdy nezahořkl. Po Sametové revoluci se zapojoval do aktivit Československé obce legionářské a podílel se na připomínkách hrdinů, kteří bojovali proti nacismu. "S jeho odchodem tak přicházíme o jednoho z posledních pamětníků 2. světové války, který nesl odkaz jejích hrdinů a předával jej mladé generaci. Především však ztrácíme člověka, kterému nebyl lhostejný osud druhých. Bylo mi velkou ctí, že jsem pana Mirkoviče měla příležitost osobně poznat," řekla v závěru ministryně obrany.

V závěru obřadu, za tónů signálu Večerka, vystřelila Čestná stráž Armády ČR na počest plukovníka Mirkoviče tři čestné salvy. Celý obřad pak zakončila česká státní hymna v podání Ústřední hudby Armády ČR. Resort obrany dále na pohřbu reprezentovali i brigádní generál František Ridzák z velení Armády ČR, ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek a další.