Po pražských stepích se pohybují od konce dubna tři stáda ovcí a koz, která budou vypásat předem vybrané lokality až do října. Každé stádo má kolem 70 zvířat, přičemž převažují ovce, které spásají především travní porosty. Zbytek tvoří kozy, které okusují především listy dřevin.

Množství zvířat a délka pasení se přizpůsobuje aktuálně spásané lokalitě i aktuálnímu vývoji počasí. Stáda se každoročně pohybují na desítkách lokalit, především v Prokopském a Šáreckém údolí a v Trojské kotlině. Umístěna jsou ale i na několika místech v jiných částech Prahy, jako například v oblasti Radotínského údolí, na Třešňovce v Hrdlořezech nebo na Vidouli.

Kromě ovcí a koz zajišťuje hlavní město na vybraných lokalitách i pastvu skotu. Dvě stáda jalovic spásají zejména podmáčené a vlhké louky. Jedno stádo o 13 kusech spásá v době od května až do října suchý poldr Čihadla a druhé stádo o 10 kusech putuje přes louky v oblastech Milíčova, Šeberova, Lipenců a Obory Hvězda. V letošním roce toto stádo začalo pražskou pastvu v Čimickém údolí.

Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy zůstávají vybraná místa nespasená.

"Aktuálně jsou tři smíšená stáda ovcí a koz v přírodní rezervaci Prokopské údolí, přírodní památce Podbabské skály a v přírodní památce Bohnické údolí. Dvě stáda skotu se potom nachází v suchém poldru Čihadla a v přírodní památce Milíčovský les a rybníky," říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze kontinuálně již od roku 2000. Pastva skotu od roku 2012. Tento záměr zajišťuje a financuje odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Ročně vychází pastva ovcí a koz zhruba na 950 tisíc korun, v případě skotu na asi 450 tisíc korun.

Vzhledem k tomu, že zvířata umístěná ve stádech nejsou majetkem hlavního města, vrací se po skončení pražské sezóny zpět do svých domovů. Pastvu pro hlavní město zajišťují soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády. Pasáčci celý den stádo hlídají a také kontrolují, zda ovce spásají jen území, která jsou k pastvě skutečně určená.

Tento způsob je nejvhodnější možností, jak se o tyto lokality starat. Řada míst je totiž technice nepřístupná a pro řadu chráněných společenstev a druhů rostlin i živočichů vytváří tento způsob hospodaření příhodné podmínky, které lze jinak jen velmi obtížně simulovat.

Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti. Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek vypasených či vydupaných až na holou půdu.

Přístupnost některých míst sice může být pastvou dočasně omezena, prostupnost po stávajících chodnících a pěšinách je však zachována. Určité omezení tak představuje pouze pro majitele psů, kteří by měli mít své psy v okolí pastvin na vodítku.