Zákon akce a reakce

Výrazné cenové skoky u tradičních aktiv lze obvykle zdůvodnit. Tak jako třeba propad akcií Tesly po zveřejnění kontroverzního Cybertrucku, propad akcií Volkswagenu po vypuknutí aféry Dieselgate doslova raketový růst Švýcarského franku po neohlášeném ukončení intervencí Švýcarské národní banky, nebo třeba šokující propad ceny ropy kvůli nadprodukci v roce 2014.

Ať už se jednalo o růst nebo propad ceny, vždy se našlo racionální vysvětlení: aféry a průšvihy, uvedení nového produktu, uzavření nadnárodní spolupráce, nepřízeň počasí ovlivňující produkci komodit, nestabilní politická situace atd.

Bitcoin hraje podle "svých pravidel"

Kryptoměnový trh je ale jiný, byť třeba u Bitcoinu najdete řadu souvislostí. Například vykradení burzy Mt. Gox, kdy bylo zcizeno téměř 750 tisíc BTC, způsobilo v únoru 2014 masivní propad hodnoty Bitcoinu. Uvedení prvních futures kontraktů na Bitcoin americkou burzou CME koncem roku 2017 zase způsobilo výrazný růst BTC. Brzy nato se ovšem Bitcoin začal propadat, jelikož byla síť vlivem velkého zájmu veřejnosti přetížená a transakční poplatky dosahovaly absurdních hodnot.

Jenže na druhé straně jsou tu výrazné cenové výkyvy, které vypadají úplně náhodně. To ostatně platí i při zkoumán Bitcoinu z dlouhodobého hlediska. Třeba intenzivní růst Bitcoinu v průběhu roku 2017 nedokázal dlouhou dobu nikdo zdůvodnit. Až o rok později se začalo spekulovat o tom, že příčinou mohla být cenová manipulace, což podpořilo i několik studií. Nebylo to bohužel poprvé (a ani naposled), co se objevily pochybnosti o tom, že s cenou Bitcoinu někdo manipuluje.

Příznivci i odpůrci Bitcoinu se shodnou na tom, že cenový vývoj nejznámější kryptoměny není přirozený. Je plný investičních bublin a výrazných korekcí, které mnohdy nelze ničím zdůvodnit. A pokud nelze trh číst ani zpětně, tak je nemožné předpovědět jeho budoucnost.