"Parcela v docházkové vzdálenosti od Pražského hradu je jedním z nejcennějších volných pozemků v Praze, a patří na něj proto stavba celoměstského nebo celostátního významu," uvádí Petr Píša, zastupitel Zelených v Praze 6. "Za vhodnou stavbu považujeme novou budovu Národní knihovny," dodává. I přes probíhající rekonstrukci historické budovy Klementina bude totiž Národní knihovna potřebovat ve střednědobém výhledu stavbu nové budovy, která by vyhovovala moderním nárokům na její provoz.

K myšlence na umístění nové budovy Národní knihovny na Hradčanské je vstřícné i vedení této instituce. "Oceňuji především to, že se jedná o pozemek, který je v blízkém středu města a je dopravně velmi dobře dostupný. Důležité také je, že se nejedná, na rozdíl od Klementina, o zátopovou oblast," uvádí k tomu generální ředitel Národní knihovny Vít Richter.

Pozemek mezi ulicemi Milady Horákové, Svatovítská, Václavkova a Dejvická je zčásti ve vlastnictví Správy železnic, zčásti hlavního města Prahy. Na část "drážního" pozemku získala roku 2018 za podezřelých okolností předkupní právo developerská společnost Amádeus Real. Současné vedení Správy železnic usiluje o zrušení této nevýhodné smlouvy.

V současnosti je městskými orgány projednávána územní studie s názvem "Hradčanská - alternativy struktury" a na ni navazující změna územního plánu. "Oproti verzi z jara 2020 již územní studie naštěstí nepočítá se stavbou dvanáctipatrových věžáků, snižuje je na deset pater," uvádí Pavel Weber, zastupitel za Zelené. "I tak je však pro nás navrhovaná výška zástavby neakceptovatelná. Výška budov nové čtvrti musí respektovat charakter okolní zástavby," dodává.