Na základě této zprávy dnes bankovní rada ČNB rozhodla, že v tuto chvíli nepovažuje za žádoucí měnit současný doporučený limit ukazatele LTV, vyjadřující poměr úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Ten s ohledem na přetrvávající nadhodnocení cen bydlení zůstává na 90 % (při možnosti uplatnit 5% výjimku). Bankovní rada však v současné ekonomické situaci nepovažuje za nezbytné nadále stanovovat limit ukazatele DSTI (poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu). Limit pro ukazatel DTI (poměr celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu) ČNB zrušila již v dubnu 2020. Bankovní rada nejpozději na svém listopadovém jednání opět posoudí, zda je v závislosti na tržním vývoji třeba Doporučení bankám pro poskytování hypotečních úvěrů upravit.

"Naše dnešní rozhodnutí o zrušení limitu ukazatele DSTI by nemělo být pro nikoho překvapením. Vždy jsme říkali, že limity budeme používat v době zvyšování rizik pro stabilitu finančního systému v České republice, ale ve špatných časech je zmírníme nebo dokonce zrušíme. K tomu jsme dnes přistoupili právě u limitu DSTI, protože banky i jejich klienti si jsou v současné nelehké ekonomické situaci způsobené opatřeními proti pandemii nemoci COVID-19 sami dobře vědomi rizik a chovají se silně konzervativně. Limit ukazatele LTV jsme prozatím při vědomí pokračujícího nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí ponechali v platnosti," uvedl k dnešnímu rozhodnutí guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Sadu pravidel k omezení rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů (zkráceně "Doporučení") využívá ČNB od roku 2015. Nejviditelnější částí těchto pravidel jsou ukazatele LTV, DSTI a DTI. Doporučení se zaměřuje i na další parametry rizikovosti hypotečních úvěrů, např. na délku jejich splatnosti. Doporučení má zásadní význam v období rozvoje spirály mezi dluhovým financováním nákupu rezidenčních nemovitostí a jejich rychle rostoucími cenami.

Dle Zprávy o finanční stabilitě 2019/2020 se nadhodnocení cen bytů podle odhadů ČNB ke konci roku 2019 pohybovalo v rozmezí 15-25 % a oproti poslednímu odhadu vztaženému k polovině loňského roku (15-20 %) dále mírně vzrostlo. Dostupná neoficiální data za první měsíce roku 2020 naznačují, že opatření proti pandemii nemoci COVID-19 prozatím významněji neovlivnila ceny rezidenčních nemovitostí. Vzhledem k nepříznivému vývoji v reálné ekonomice však vzniká potenciál pro jejich pokles v příštích čtvrtletích.

Situace v domácím finančním sektoru se s vypuknutím pandemie nemoci COVID-19 radikálně změnila, uvádí dále Zpráva o finanční stabilitě 2019/2020. Domácí finanční sektor, který ještě v roce 2019 zaznamenal růst ve většině segmentů, vstoupil do koronavirové krize v dobré kondici. Hlavním úkolem mikroobezřetnostní i makroobezřetnostní politiky je nyní zajistit dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči dopadům koronavirové krize. Kapitálová vybavenost bankovního sektoru je prozatím robustní. Na kapitálovém polštáři nad regulatorním minimem se přitom kromě kombinované kapitálové rezervy významně podílí i přebytek kapitálu a zisk zadržený v souladu s doporučením ČNB. ČNB je připravena využít všechny své dohledové i regulatorní nástroje k zachování tohoto stavu.

"Stabilizační a podpůrné programy vlády dodávají reálné ekonomice likviditu a brání překotné vlně úvěrových selhání. Měnověpolitická opatření ČNB zase stabilizují dluhovou službu podniků a domácností a zavedením nových nástrojů preventivně podporují likviditu finančních institucí. Přesto je nutno počítat s tím, že u řady domácností a firem dojde k výraznému snížení příjmů, což může mít citelný dopad na jejich solventnost. Zvýšená rizika hrozí zejména po ukončení moratoria na splátky úvěrů na podzim tohoto roku," řekl Jan Frait, ředitel sekce finanční stability České národní banky.

V návaznosti na toto posouzení bankovní rada ČNB snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,5 % s platností od 1. července 2020 z aktuální úrovně 1 %. Tímto krokem ČNB potvrzuje, že bude provádět makroobezřetnostní politiku tak, aby banky měly dostatečný prostor pro pokrytí předpokládaného nárůstu potřeby financování podnikatelského sektoru.

ČNB zároveň považuje za přirozené, že za silně nepříznivého vývoje domácí ekonomiky banky po případném rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy využijí rovněž bezpečnostní kapitálovou rezervu a eventuálně i kapitálovou rezervu ke krytí systémových rizik, aby mohly dál poskytovat služby svým klientům.