"Praha je jedno z nejzelenějších měst na světě a zvířata se tu tak občas nepříjemně střetnou s lidskou činností. Naštěstí tu máme záchrannou stanici, kde její pracovníci odvádějí skvělou práci, a tak se nám daří zvířata léčit a vracet je zpět do přírody. Současné podmínky v záchranné stanici jsou však jak pro zvířata, tak pro zaměstnance zcela nevyhovující. Proto jsme přistoupili ke stavbě nové stanice," říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Záchranná stanice ročně přijme v průměru více jak 5 000 zraněných či jinak handicapovaných živočichů a je tak nejvytíženější ze všech záchranných stanic v České republice. Pražskou stanici provozují Lesy hl. m. Prahy od roku 2012 v provizorních podmínkách stavebních buněk a dočasných voliér. Množství živočichů se ovšem dá zvládat jen s vypětím sil všech pracovníků stanice. Nový areál výrazně zlepší podmínky pro léčené zvířecí pacienty, usnadní jejich rekonvalescenci i návrat do volné přírody. "Protože výstavba areálu bude probíhat při stávajícím provozu, musí být dobře koordinována a rozdělena na několik etap," doplňuje ředitel Lesů hl. m. Prahy Ondřej Palička.

Projekt počítá s výstavbou veterinární ordinace s operačním sálem a několika jednotkami intenzivní péče i výstavbou rehabilitačních voliér a výběhů, které odpovídají požadavkům na péči o nejčastěji přijímané druhy živočichů. Dominantou areálu bude léčebné zařízení pro labutě a další vodní ptáky a komplex voliér pro péči o mláďata veverek. Nový areál je dimenzován až na cca 800 ošetřovaných živočichů a svými parametry bude plně vyhovovat současné platné legislativě i požadavkům hlavního města na péči o volně žijící živočichy.

V roce 2019 přijala záchranná stanice 5 368 živočichů 138 různých druhů. Dvě třetiny jsou ptáci, zbytek savci. Z častých druhů jsou to například labutě, kachny, ježci nebo netopýři. Objevují se i vzácné a chráněné druhy, např. sokol stěhovavý, výr velký a další.

"Areál nové záchranné stanice je navržen zcela v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. V maximální míře se zde bude například využívat dešťová voda a všechny navržené budovy mají zelené střechy," uzavírá náměstek Petr Hlubuček.